Cholecystolithiasa neboli cholecystolitiáza je onemocnění, které znáte i pod lidovým označením „žlučníkové kameny“. Řadí se mezi vůbec nejčastější choroby zažívacího ústrojí. Jde o problém, s nímž se potýká 10–20 % populace. U žen se vyskytuje až dvakrát častěji než u mužů.
Podstatou této nemoci je přítomnost žlučových kamenů ve žlučníku nebo žlučových cestách. Obvykle bývají snadno rozpoznatelné při vyšetření ultrazvukem, který představuje hlavní diagnostickou metodu. Zhruba 85–90 % všech kamenů tvoří tzv. cholesterolové typy (žluté, ve velikosti třešně), dále existují pigmentové (černé nebo hnědé) a smíšené kaménky. Za jejich vznikem obecně stojí zvýšená koncentrace základní stavební látky nebo omezená možnost její rozpustnosti.
Projevy cholecystolithiasy
Potíže vyplývají z toho, o jakou formu nemoci se jedná. Primárně medicína rozlišuje asymptomatickou (bezpříznakovou) a symptomatickou (příznakovou) cholecystolitiázu. První uvedený druh je častější, objevuje se u drtivé většiny všech případů. Kameny pak lékař objeví náhodně, při řešení úplně jiných obtíží.
Pokud pacienta postihne symptomatické onemocnění, pak se žlučníkové kameny „hlásí o slovo“ typickými záchvatovými bolestmi, co lze lokalizovat v podžebří s propagací až do zad. Bolest může být ostrá a svíravá, přichází náhle, doslova ze vteřiny na vteřinu, často ve večerních a nočních hodinách. Neobjevuje se dříve než hodinu po jídle. Může se připojit i zvracení, nevolnost, celková schvácenost a zrychlený tep.
Největší komplikace a rizika cholecystolithiasy
- Žlučníkový záchvat: někdy je tento stav popisovaný jako žlučníková kolika, charakteristicky jde o odpověď na konzumaci příliš tučného jídla. Tělo totiž potřebuje žluč ve střevě, aby dokázalo natrávit tuk. Začne tedy stahovat žlučník. Při tom se ale některý z kamenů začne pohybovat a zasekne se v žlučovodu. Úleva nastane až tehdy, když se z něj dostane pryč pomocí stahů, které osoba vnímá právě jako bolestivé křeče.
- Zánět slinivky břišní: je výsledkem situace, kdy se kámen usadí nad napojením žlučovodu se slinivkou. Do žluče začnou pronikat trávicí látky ze slinivky a výsledná směs může v konečném důsledku začít poškozovat samotnou slinivku.
- Zánět žlučníku: jestliže kameny brání přirozenému a potřebnému odtoku žluče ze žlučníku, mohou do něj začít pronikat bakterie ze střevních cest a způsobovat zanícení.
- Rakovina žlučníku: kameny představují rizikový faktor pro vznik rakoviny, protože mohou způsobit chronický zánět stěn žlučníku, ze kterého se rozvíjí nežádoucí bujení.
Léčba cholecystolithiasy
Možností, jak léčit žlučníkové kameny, se nabízí hned několik. Volba konkrétní z nich vždy vychází z povahy projevů a závažnosti nemoci. Využívají se tak léky, nebo se přistupuje ke speciálnímu zákroku či klasické operaci. Medikamenty většinou mírní obtíže, neřeší existenci kamenů.
Na zákrok musí obvykle pacienti, u kterých kameny brání normální funkčnosti soustavy – jsou zaseklé ve žlučových cestách nebo v místech, kterými prochází žluč. Využívají se endoskopické metody, tedy zavádění speciálních nástrojů do ústrojí přes dutinu ústní. Lékař pak může sám posouvat kameny pryč, eventuálně je „rozbíjí“ mechanicky či laserem.
Za definitivní řešení se považuje operace, při které chirurg pacientovi odstraní celý žlučník i s kameny uvnitř. Žlučník není životně důležitý, zatímco kameny mohou způsobovat život ohrožující stav. Pokud se je nepodaří odstranit jinou cestou, pak je odebrání orgánu nejlepší možnou variantou.
