Špalda je jedním z druhů rozpadavé pšenice, který pěstovaly mnohé prastaré národy již před mnoha tisíci let. Postupně však její užívání ustoupilo z důvodu vyšší výnosnosti šlechtěné pšenici, tak jak ji známe i my. Dnes se však špalda díky svým nutričním kvalitám opět vrací na naše jídelníčky.
Špaldová pšenice má oproti té klasické šlechtěné řadu výhod : je bohatá na bílkoviny, sacharidy, vlákninu, tuk s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin a obsahuje řadu důležitých minerálních látek (hořčík, vápník, zinek, fosfor a draslík) a vitamínů skupiny B. Její přirozená odolnost proti škůdcům, počasí i chorobám z ní činní ideální plodinu pro ekologické zemědělství, pro pěstování bez umělých hnojiv.
Použití špaldy při přípravě pokrmů a nápojů
Špalda se používá zejména na výrobu celozrnné mouky. Rozdíl mezi ní a klasickou bílou moukou je ten, že při výrobě celozrnné mouky je použito celé zrno, díky čemuž je zachován vysoký obsah nutričně cenných látek. Dále se ze špaldy dá připravit řada chutných omáček, polévek, knedlíků, krupic, vloček, musli, těstoviny, špaldová káva, kernotto nebo špaldoto (něco jako rizoto). Špaldová káva si svou chutí a v§ní nezadá s tou klasickou, avšak neobsahuje kofein. Špalda se však využívá i nezralá, kdy se speciální přípravou jejích zelených zrn vyrábí tzv. zelený kaviár.
V zemích Středního východu, Turecku nebo Středomoří si zase lidé často pochutnávají na tzv bulguru, což jsou předem očištěná a máčená špaldová zrna, která jsou poté ošetřena párou a vysušená. Lze ho použít jako přílohu – alternativu rýže – a nebo z něj lze vytvořit chutný pokrm ve stylu rizota – pilaf. V neposlední řadě se dá ze špaldy, jako z každé obiloviny, uvařit výtečné pivo.
Špaldová mouka, ač je moukou celozrnnou, má barevně světlejší odstín, než celozrnná mouka jiných druhů. Dá se říci, že skoro připomíná klasickou bílou mouku. Je také velmi výživná. Již odedávna jsou špaldě připisovány pozitivní účinky na lidský organismus a posílení imunitního systému.
Špaldová mouka je přirozeně nasládlá s oříškovou chutí a přímo tedy vybízí k použití při pečení buchet, koláčů a vůbec přípravě sladších pokrmů, kde díky použití špaldové mouky docílíme vyšší sladkosti při použití méně sladidla, zpravidla cukru.
Přechod z bílé mouky na špaldovou
Pokud vás špalda zaujala a chcete ji taky vyzkoušet, nemusíte ihned na 100% vyřadit bílou mouku. Jelikož je chuťove dosti výraznější, než mouka z klasické pšenice, je možno ji smíchat s bílou moukou v poměru 1:3 a podle chuti tento poměr dále upravovat. Pečivo z čisté špaldy je tmavší a tužší, což není vždy žádoucí, například u buchet a dezertů.
Špalda jako polštář
Kromě kulinářského využití najde špalda uplatnění i při výrobě polštářů. Slupky (pluchy) z obliného zrna se využívají jako plnidlo polštářů, které má tu výhodu, že se přizpůsobuje tvaru těla.
Špalda a její léčivé účinky
Léčivé účinky špaldy jsou známy již po stovky let. Její pravidelná konzumace může člověku pomoci s řadou zdravotních problémů:
- vhodná ke konzumaci pro lidi s cukrovkou
- potlačuje migrény
- pomáhá při ateroskloróze
- pomáhá snižovat vysokou hladinu cholesterolu
- snižuje vysoký krevní tlak
- působí preventivně proti vzniku žlučových kamenů
