Didaktické formy tréninkového procesu

Úroveň tréninkového procesu je závislá na mnoha činitelích – kvalitě řídící činnosti trenéra, úrovni schopností a dovedností hráčů, materiálních podmínkách atd.

Výsledek tréninkového procesu je tedy, kromě jiného, do značné míry závislý na osobnosti trenéra, na kvalitě jeho řídící činnosti. Trenér na základě komplexních poznatků o svých svěřencích určuje konkrétní tréninkové cíle – obsah tréninku, formy a metody motivace.

Při vedení tréninkového procesu používá trenér didaktické formy, které dělíme na:

-	organizační formy
-	sociálně-interakční formy
-	metodicko-organizační formy

Organizační formy

Základní organizační formou je tréninková jednotka, která je tradičně 
dělena na čtyři části:

-	úvodní
-	průpravnou
-	hlavní
-	závěrečnou

Úvodní část

- seznámení s obsahem a cíly tréninkové jednotky
- organizační záležitosti, hodnocení předcházejícího utkání či tréninku
- motivace

Průpravná část

a)	příprava hybného a nervového systému hráče na tréninkové 
zatížení - rozvcička
-	pohybová činnost mírné intenzity (pomalý běh s obraty a poskoky 
apod. bez rychlých švihů) může předcházet auto masáž či přípravna masáž
b)	po zahřátí organismu (především svalů) následuje protahovací 
cvičení – střečink 
c)	po strečinku dynamická činnost (i s míčem) připravující
 především vnitřní organismus na zatížení¨
d)	dokončení dynamické části zvýšením intenzity 
činnosti = zapracování organismu


Hlavní část

a)	na začátek zařazujeme některé z těchto činností 
-	nácvik nových pohybových dovedností
-	koordinačně a obratnostně náročné činnosti
-	rozvoj rychlostních pohybových schopností
b)	mohou následovat tyto pohybové činnost
-	ověřování, zdokonalování již dříve naučených pohybových dovedností
-	rozvoj krátkodobé vytrvalosti

Závěrečná část

-	protahovací a kompenzační cvičení – regenerace
-	pohybová činnost s relaxačními účinky

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here