Dopamin

Dopamin je chemická látka spadající do skupiny katecholaminů. Vyskytuje se v mozku obratlovců a nervové soustavě bezobratlých živočichů, kde funguje jako neurotransmiter. Je spojován s motivací lidského chování, emocemi, a systémem potěšení a odměn.

Historie objevení dopaminu

Dopamin byl objeven tak trochu náhodou, když se v roce 1954 dva neurologové, James Olds a Peter Milner, rozhodli zavést elektrodu do mozku několika laboratorních krys, které pak stimulovali slabým elektrickým proudem. Shodou náhody byla elektroda umístěna těsně vedle nucleus accumbens (NAcc) , části mozku, jehož dráždění vyvolává příjemné pocity. Je třeba zdůraznit, že v té době době byla geografii mozku takřka neznámým pojmem.
Díky tomu že byl NAcc neustále drážděn, zažívali hlodavci nepřetržitý pocit slasti a rychle tak ztratili zájem o cokoliv jiného. Přestali pít, žrát a nelákaly je ani milostné námluvy. Celý pokus skončil jejich smrtí – zemřeli žízní.
Až po mnoha letech dalšího výzkumu se přišlo na to, že byl jejich mozek doslova “předávkování” nadbytkem dopaminu, látky, přenášející nervové impulsy. Tato dopaminová extáze je velmi podobné té, kterou zažívají i uživatelé drog po požití své dávky.

Účinky dopaminu v lidském těle

Pocity štěstí však nejsou to jediné, s čím je dopamin spojován. Dnes již víme, že se dopamin podílí na regulaci všech lidských emocí, od uspokojení, lásku, až po znechucení. Funguje jako neuropřenašeč a umožňuje v mozku přenos impulsů. V lidské nervové soustavě je vázán na pět základních typů dopaminových receptorů D1, D2, D3, D4, a D5. Dopamin je pak uvolňován nervovými buňkami v tzv. synapsích, které umožňují přenos nervových impulsů z jedné nervové buňky na druhou. Je známo nejméně šest různých dopaminových drah (tzv. dopaminergní dráhy) Poškození těchto dopaminových drah je spojováno se vznikem Parkinsonovy choroby a dává se do souvislosti i se vznikem schizofrenie.

Dopamin a lidská motivace

Mezi nejznámější funkce dopaminu patří jeho role při vzniku motivace a jeho využití v systému odměn a potěšení. Tato dopaminová dráha vede ze středního mozku, přes nucleus accumbens, až do čelní kůry a způsobuje vznik příjemných pocitů při praktikování nějaké aktivity nebo jako reakci na proběhnutou událost.

Parkinsonova choroba

Jedna z důležitých dopaminových drah propojuje oblasti subsantia nigra a striatum. Subsantia nigra se podílí na plánování pohybu – procesu, kdy se myšlenka mění v činnost. Degenerace této dopaminové dráhy má pak za následek Parkinsonovu chorobu, která se vyznačuje právě poruchami pohybu.

Jak zvýšit hladinu dopaminu

Dopamin, pokud je uměle dodáván do organismu, působí na vegetativní nervovou soustavu, a může tak zrychlit tep nebo zvýšit tlak, avšak nedokáže se vstřebat z krve přímo do mozku a není tedy schopen přímo ovlivnit centrální nervovou soustavu.
I tak je však pro zvýšení hladiny dopaminu doporučována konzumace řady potravin, mezi které patří obilniny, avokádo, banány, semínka a oříšky, výrobky ze soji, luštěniny a vitamíny skupiny B, hořčík a vápník.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here