Posty ve volejbale

Mintonette je pro většinu z nás naprosto cizí slovo, které jsme nikdy neslyšeli. Přitom se jedná o původní název míčového sportu, jehož historie začíná již v roce 1895. V té době totiž William G. Morgan vymyslel volejbal.  Míčovou hru dvanácti hráčů, kteří svádějí na obdélníkovém poli rozděleném sítí boj o to, na které straně skončí míč, a kdo tak získá vítězný bod.

Posty různých specializací

Na každé straně hřiště o rozměrech 18 x 9 metrů stojí šest hráčů. Tři vepředu a tři vzadu. Nikoho asi nepřekvapí, že umístění hráče ovlivňuje také jeho aktuální roli v týmu. Posty jsou hned čtyři a jsou doplněny ještě o jednu speciální pozici takzvaného libera. Role hráčů se ve směru hodinových ručiček mění podle toho, jak tým na své části hřiště rotuje. A to vždy, když si družstvo po vítězném bodu vezme ztracené podání od soupeře zpět.

Všestrannost je základ úspěchu

Každý z hráčů je odborníkem na něco jiného. V praxi ale platí, že musí zvládat jak podání, tak také přihrávku, útok či blokování. Každý z postů, které se na hrací ploše nachází, má ale také řadu svých specifik. V dnešní době se již nejedná o bezhlavé umisťování míče na soupeřovu stranu. Taktika je dopodrobna promyšlena a každý detail může při zápase, který je ukončen po třech vítězných setech jednoho z týmů, hrát klíčovou roli.

Na hřišti se zpravidla nacházejí dva blokaři, jeden nahrávač, jeden univerzální hráč a dva smečaři. Důležitou roli pak hraje také libero, které může vystřídat jednoho z hráčů zadní řady.

Libero

Libero je jakýmsi kouzelníkem týmu, který je profesionálem na přijímání soupeřových ran. Jedná se o hráče, kterého bezchybně dokáže každý rozeznat hned na první pohled. A to díky tomu, že je oblečen do dresu jiné barvy než jeho spoluhráči. Posiluje týmovou obranu a platí pro něj speciální pravidla. Nikdy nesmí podávat a pohybuje se pouze v zadní řadě. Do hry může nastoupit, aniž by se muselo žádat o střídání. Stejné pravidlo platí také ve chvíli, kdy z hřiště odchází. Od roku 2009 mohou být v týmu dvě libera, která se v poli střídají.

Diagonální hráč

Diagonální hráč nebo také univerzál. To je člen týmu, který dříve plnil prakticky jakoukoliv roli, která byla při hře zrovna potřeba. Postupem času se z něj ale stala nedílná součást týmu, která dokáže družstvo vytáhnout z problémů, když jde do tuhého. Na hřišti je zpravidla umístěn do kříže s nahrávačem. Plní v týmu útočnou roli. Útok na soupeřovu stranu hřiště provádí nejenom na síti, ale také ze zadní části hrací plochy.

Smečař

Název jasně vypovídá o tom, že tento člen týmu má na starost smečování. Má ale i další role. Například je odpovědný za přihrávku soupeřova servisu. Měl by být všestranným hráčem, který se nezalekne jak útoku, tak také obrany. Smečaři jsou na poli dva. A to na pravé a levé straně.

Smečař

Nahrávač

Bez nadsázky lze nahrávače považovat za lídra volejbalového hřiště. Bez něj by se tým prakticky neměl šanci dostat do akce, při které by šlo uhrát bod. Klidně a s rozmyslem kontroluje průběh hry a je iniciátorem dalších bojů o vítězný úder. Vymýšlí útočné akce a po přihrávce nahrává na poslední ránu smečaři nebo diagonálnímu hráči.

Blokař

Tento hráč odvrací tvrdé soupeřovi rány. Snaží se blokovat míč, brání na síti a velmi často je zapojován do rychlého útoku, který je veden středem sítě. Jako lze libero poznat podle jiné barvy dresu, nepsaným pravidlem je, že blokař bývá většinou nejvyšším členem celého družstva.

Blokař

Promyšlené střídání může přinést úspěch

Volejbal je kolektivním míčovým sportem, který má svá pravidla. Za každý set může tým vystřídat své hráče hned šestkrát. Nemůže přitom ale měnit pořadí hráčů v poli a hráčů na podání. Tým navíc může kdykoliv do hry přidat také libero. Promyšlená taktika a správné načasování střídání jsou tak pro úspěch týmu velmi důležité.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno