Pro někoho neznámé slovo, pro veslaře součást jejich každodenního slovníku. Když někdo použije výraz strok (nebo také štrok), znamená to, že mluví o posledním veslaři posádky, který celý proces řídí. V čem je veslař na pozici stroka tak důležitý? A jak se nazývají ostatní členové veslařské posádky?
Poslední na lodi aneb veslovod
Veslování je sportovní disciplínou, ve které nalezneme mnoho alternativ z hlediska počtu veslařů i druhu lodi. U skifu (tj. loď pro jednoho) není potřeba pojmenovávat jednotlivé veslaře posádky, protože tam je zkrátka jen jeden, který si všechno řídí sám. U lodí a disciplín, kde je posádka vícečlenná, je však nutné rozlišovat, který veslař zastává danou funkci. U dvojskifu, párové čtyřky, dvojky bez kormidelníka a nepárové čtyřky vždy najdeme veslaře, kterému se říká strok či štrok. Ten je vždy na posledním místě na lodi a jeho úkolem je vedle veslování také udávat tempo celé posádce.
Osmiveslice bez stroka
Z názvu osmiveslice lze logicky odvodit, že se jedná o loď pro 8 veslařů. Mimo ně je však na lodi ještě jeden další člen posádky, a tím je kormidelník. Ten má za úkol posádku řídit, udávat rytmus a tempo, a tudíž zde není potřeba stroka, který by u řízení dalších sedmi členů ještě musel veslovat. Kormidelník totiž sedí na zádi lodi bez vesla a může se tedy soustředit pouze na řízení posádky.
Ostatní členové posádky
U čtyřčlenných posádek je rozdělení podobné jako u dvoučlenných s tím rozdílem, že první a poslední veslař mají vždy stejný úkol, akorát u dvojčlenné posádky chybí dva prostřední členové. Prvním veslařem, který sedí v čele lodi, je tzv. háček. Ten bývá zpravidla nejlehčím členem posádky, aby příď lodi byla odlehčená, a dává pozor, aby loď jela tam, kam má. Následují veslaři nazývaní ,,dvojka“ a ,,trojka“, jež jsou hnacím motorem lodi. A na samém konci je (nám již dobře známý) strok, který všechno řídí.
Veslařské disciplíny
Z pohledu závodního veslování existuje celkem 10 disciplín. Hlavním rozlišením je to, zda se jedná o párovou nebo nepárovou disciplínu. Ale pozor, není tím myšleno ,,pár“ z pohledu počtu členů posádky! Řeč je totiž o druhu vesla, resp. počtu vesel, se kterými pracuje každý z členů. Zatímco u párových disciplín každý veslař pracuje se dvěma vesly, u nepárových disciplín má každý veslař pouze jedno veslo.
