Vytrvalostní běh – nepodceňujte důležitost aerobní vytrvalosti

Vytrvalost lze definovat jako schopnost organismu odolávat únavě a provádět cvičení po co nejdelší nebo předem stanovenou dobu s co nejvyšší intenzitou. Ačkoliv bývá vytrvalostní trénink často podceňován, tak tvoří základ sportovní formy každého běžce. Dobře provedená aerobní vytrvalostní příprava dokáže zajistit stabilní formu po celou běžeckou sezónu a zabránit kolísavým výsledkům při jednotlivých závodech.

Vytrvalost dělíme na krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou. Pro potřeby běžce je důležité soustředit se zejména na poslední dvě. Zatímco dlouhodobá vytrvalost se významným způsobem podílí na aerobním (oxidativním) způsobu získávání energie, střednědobá vytrvalost zvyšuje podíl anaerobních procesů při rostoucí rychlosti (intenzitě) běhu.

Při vytrvalostním běhu jsou zatěžovány všechny větší svalové skupiny. Srdeční sval i kosti se vytrvalostním tréninkem zesilují a mohutní. Vytrvalostní běžci mívají větší srdce, což je způsobeno silnějšími srdečními stěnami, a to má za následek, že je jejich srdce schopno silněji vypudit do oběhu stejné množství krve menším počtem stahů – tepová frekvence je nižší než u běžného člověka. Dochází tak k mnohem ekonomičtějšímu provozu, protože srdce může mezi jednotlivými stahy více odpočívat a oběhový systém je méně namáhán. Dochází k navýšení pracovní kapacity oběhového systému a ten je schopen ve stejném čase dodat svalům vyšší množství živin a kyslíku.

Dochází ke zvětšení celkového množství krve a počtu červených krvinek, čímž se zvyšuje oxidační schopnost organismu, který je schopen rychleji likvidovat kyselinu mléčnou a dochází tak k oddálení pocitu únavy. Zvyšuje se vitální kapacita plic, dýchací svalstvo je silnější. Plíce dokáží pojmout větší množství vzduchu a z něj získat větší množství kyslíku pro tkáně.

Jak zvýšit svou běžeckou vytrvalost

Abychom získali dobrý aerobní základ, je třeba si svou vytrvalostní běžeckou přípravu dobře rozvrhnout a nastavit optimální počet odběhaných kilometrů. Obecně se uvádí, že pokročilý běžec by měl svůj objem kilometrů navýšit o 5 až 10 % oproti minulé sezóně, začínající běžci pak musí vycházet z předcházející sportovní přípravy. Vytrvalost je naštěstí přenositelná i z jiných sportů. Pokud však pravidlo 10% výrazně překročíme, vystavujeme se nebezpečí zranění.

Pokud tedy běžec ročně naběhá například 2000km, pak by v přípravném období na další sezónu (období cca prosinec až leden) měl měsíčně uběhnout maximálně 200km.

Počet kilometrů však není jediným úskalím. Mezi častou chybu, které se běžci dopouštějí, patří “přepálená” rychlost při dlouhých vytrvalostních bězích. Vhodnou intenzitu aerobního tréninku můžeme odvodit od tepové frekvence, která by se měla pohybovat mezi 65 až 75% maximální srdeční frekvence. Vždy se však řiďte svým pocitem. Aerobní trénink by měl probíhat v příjemném tempu a logicky se také přizpůsobit povětrnostním podmínkám. Při dešti nebo sněhu je rozumné ještě zpomalit.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here