Zánět je reakcí imunitního systému na určité poškození tkáně nebo působení cizorodých látek.
Jeho hlavním úkolem je mobilizace efektorových buněk a zabezpečení jejich přesunu z krevního řečiště do poškozené tkáně. Této reakce se účastní především bílkoviny a bílé krvinky mnoha typů. Například cytotoxické (T-CYT lymfocyty) mají schopnost donutit poškozenou buňku k apoptóze, což je programovaná buněčná smrt. Tento proces se pak projevuje zánětem. Současně dochází k obnově poškozených tkání. Buňky imunitního systému totiž vylučují také růstové hormony, které startují a urychlují tvorbu buněk nových, což může být bohužel zneužito i ve prospěch buněk prekancerózních. Mechanizmy, které se uplatňují při zánětlivých procesech mohou tedy vyústit nejen do obranných, ale i sebepoškozujících procesů. Zánět podle toho můžeme rozdělit na obranný a poškozující, často však existují souběžně.
Projevy zánětu mohou být lokální (místní) a/nebo systémové (celkové). Nejprve dochází k lokálním projevům a později případně i k systémovým.
Místní projevy zánětu:
- zčervenání v místě poranění (zánětu) jako důsledek zvýšeného průtoku krve
- svědění v místě zánětu
- zteplání v místě zánětu
- otok v místě zánětu
- bolest
Celkové projevy zánětu = celková reakce organismu na toxiny:
- zvýšení počtu bílých krvinek
- zvýšená teplota až horečka
- malátnost a únava
Formy a průběh zánětu
Zánět může být krátkodobý (akutní) nebo dlouhodobý (chronický).
Akutní zánět může trvat po několik dnů až týdnů a sestává z několika po sobě jdoucích procesů. Po alteraci (poranění tkáně) se nejprve v místě poranění rozšiřují cévy, zvyšuje se průtok krve a také cévní propustnost. V důsledku většího průtoku krve může být poraněné místo teplé a zarudlé. Díky lepší propustnosti se může tzv. zánětlivý exsudát (bohatý na bílkoviny, ředí toxické látky) lépe dostat z cév do poraněné tkáně. Při nahromadění exsudátové tekutiny vzniká otok. Dalším procesem je migrace leukocytů (bílých krvinek) k místu poškození tkáně a fagocytóza (pohlcení) nebezpečných patogenů. Nakonec dochází k obnově a hojení poškozené tkáně.
Chronický zánět může být důsledkem nedoléčeného nebo opakovaného akutního zánětu nebo vzniká rovnou jako primárně chronický zánět. Doba trvání může být měsíce i roky. Pokud se imunitnímu systému nepodaří zbavit vyvolávajících příčin zánětu, přechází následně do stavu chronického. Imunita již nereaguje tak prudce jako u akutního zánětu, ale snaží se “nepřítele” zbavit pomocí systémového/celkového zánětu v celém těle. Tato imunitní reakce je pro tělo velmi vyčerpávající, proto se může stát, že imunitní systém přestane správně rozlišovat vlastní a nebezpečně cizorodé buňky/látky a zaútočí na buňky vlastního těla. Nastává pak autoimunitní onemocnění. Přesné příčiny vzniku těchto onemocnění nejsou dosud zcela objasněny. Má se ale za to, že velkou roli zde hrají genetické predispozice, životní prostředí a životní styl. V případě genetické predispozice je většinou nutný i vyvolávající faktor spouštěcí patologickou reakci (např. obyčejná viróza). Podle nových teorií je možnou příčinou tzv. hygienická hypotéza podle které je viníkem autoimunních onemocnění mikrobiální nerovnováha nebo mikrobiální nedostatek. To může být způsobeno nadužíváním antibiotik nebo působením jiných antimikrobiálních prostředků (například i přílišná čistota v domácnosti a používání chemických čistících a dezinfekčních prostředků). V souvislostí s tím se také diskutuje o možném nedostatku parazitů v organismu dnešního moderního člověka.
Jak zmírnit zánět
V první řadě je velice důležitý dostatečný spánek, kdy dochází k regeneraci tkání. Neméně významná je samozřejmě psychická pohoda, vyhýbání se stresu a umění odpočívat. Důležitý je také dostatečný a pravidelný pohyb. Nadměrná fyzická zátěž ale zánět naopak podporuje!
Správná výživa
Prozánětlivé nebo protizánětlivé pochody v těle můžeme poměrně významně ovlivnit stravou. Ideální protizánětlivá strava se skládá z dostatečného množství ovoce a zeleniny, živočišných bílkovin, zdravých tuků z ryb, ořechů, semínek a rostlinných olejů. Pro zdravou mikrofĺoru je vhodné přidat také kysané mléčné výrobky a fermentované potraviny. Důležité je dbát na dostatečný přísun vitamínu D, který podporuje správnou funkci imunitního systému potlačením produkce prozánětlivých cytokinů. Naopak prozánětlivě působí průmyslově upravené potraviny, rafinované cukry a přebytek alkoholu.