Bělotrn (Echinops) je rostlina, která svým vzhledem připomíná bodlák. Náleží do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) a zahrnuje asi 120 druhů rostlin. Původem spadá tato rostlina do střední Asie, Středozemního moře, východní Evropy a tropické části Afriky. Nejvíce se jim dařilo na stepích a polopouštích, nicméně dneska už bychom je mohli najít po celé Evropě a také v Severní Americe. Pro svůj růst preferují suchá a kamenitá místa. Porostou i na chudé půdě.
Jak bělotrn vypadá?
Bělotrn je obvykle vytrvalá rostlina, která má jednoduché lodyhy, nebo jen chudě větvené. Listy jsou velké a mohou mít různé tvary. Vyrůstají z přízemní růžice a na okrajích jsou nepravidelně zubaté a ostnaté. Chlupaté jsou listy i lodyhy. Květenství je ve tvaru koule a může mít bílou, modrou nebo fialovou barvu. Tyto květy s oblibou opyluje hmyz. Plodem je krátká ochmýřená nažka, která se po okolí rozšiřuje větrem.
Bělotrn a léčivé účinky
Tato rostlina dnes roste téměř nepovšimnutě jako plevel, v minulosti ale byla použita na celou řadu zdravotních neduhů. Tradičně se používá k léčbě bolesti, zánětů, respiračních onemocnění, onemocnění způsobených různými mikroorganismy. Používá se také k urychlení vypuzení placenty a k odstranění ledvinových kamenů. Extrakty bělotrnu (ve formě esenciálních olejů či izolovaných sloučenin) vykazují různé biologické účinky, zejména antimikrobiální a protizánětlivé.
Tradiční použití rostliny
Běžně se rostlina používá k léčbě zánětů, horečky a bolesti. Dalším běžným tradičním použitím bylo léčení onemocnění souvisejících s dýchacími cestami včetně kašle a bolesti v krku. Některé zdroje též uvádí, že rostlina může být použita jako afrodiziakum, ale také pro léčbu nádoru dělohy. Použití závisí na přesném druhu bělotrnu. Kromě použití v lékařství se na tuto rostlinu může pohlížet také jako na potravinu. V Íránu se cibule E. viscidulus Mozaff konzumují jako zelenina. Kořeny E. giganteus A. Rich. a E. spinosus se používají jako koření v Maroku a Kamerunu. E. gigantem obsahuje zajímavé živiny, jako je železo, fenoly, karotenoidy, vitamín E a C.
Účinné látky v bělotrnu
Členové rodu Echinops obsahují především thiofeny a terpeny. Kromě toho si lze povšimnou obsahu flavonoidů a dalších fenolických sloučenin, alkaloidů, lipidů a fenylpropanoidů. Thiofeny se nachází zejména v kořenech rostliny, zatímco terpeny a flavonoidy v nadzemních částech rostliny. Rod Echinops obsahuje dále esenciální oleje, a to ve všech částech rostliny.
- Thiofeny – jsou biosynteticky odvozeny od mastných kyselin a redukované síry. Mají insekticidní a antimykotické (potenciální) účinky.
- Terpenoidy – nachází se ve všech nadzemních částech rostliny.
- Flavonoidy a jiné fenolické sloučeniny – v rodu Echinops se vyskytují převážně flavony, a to zejména v nadzemních částech rostliny. Kromě flavonoidů byly popsány fenolické sloučeniny včetně kumarinů, fenylpropanoidů a lignanů.
- Alkaloidy – první alkaloidy izolované z rodu Echinops byly echinopsin, echinozolinon a echinopsidin.
- Esenciální oleje a lipidy – nachází se zejména v kořenech.
Antimikrobiální aktivita
Kromě klasických infekčních onemocnění se rod Echinops používá také k léčbě takových onemocnění, jako je trachom, sepse, tyfus, kapavka a ulcerózní lymfangitida. Používá se také k léčbě různých onemocnění, která mohou být způsobena bakteriálními/plísňovými infekcemi, včetně horečky, respiračních onemocnění, bolesti zubů, leucorrhoea a bolesti uší. To všechno je možné díky antimikrobiálním aktivitám. Většina antifungálních studií na rodu odhalila, že extrakty/izolované sloučeniny byly účinné hlavně proti Candida albicans.
Protirakovinné účinky
Tradiční použití rodu Echinops v léčbě rakoviny není běžné, přesto byly druhy tohoto rodu zkoumány pro cytotoxickou aktivitu. Účinky, které byly zaznamenány, se připisují zejména thiofenům. Dalšími sekundárními metabolity s cytotoxickým účinkem byly terpenoidy a ceramidy. I když extrakty a izolovaná sloučenina z rodu vykazovaly slibné účinky proti různým rakovinovým buněčným liniím, je zapotřebí ještě dalších studií.
![Bělotrn](https://www.sportuj.com/wp-content/uploads/2022/11/Echinops-1-696x464.jpg)
Bylo prokázáno, že bělotrn se může pochlubit antioxidačními vlastnostmi. Většina studií byla provedena na poškození jater vyvolaném chloridem uhličitým. Extrakt kořene a n-butanol vykazovaly velmi výraznou aktivitu. U onemocnění jater nadměrný oxidační stres nepochybně přispívá k progresi a patologickému projevu onemocnění a slouží jako prognostický indikátor. Extrakt z kořene E. giganteus vykázal účinek vychytávání volných radikálů. I zde je však zapotřebí dalších studií na prokázání antioxidační aktivity.
Protizánětlivé účinky
Provedené studie také naznačují, že bělotrn vykazuje i protizánětlivé účinky. Zkoumány byly kořeny i nadzemní část rostliny, a ukázalo se, že nejlepší výsledky vykazují právě nadzemní části rostliny. I zde je zapotřebí provést více studií, i když tradiční lékařství odkazuje na to, že rostlina by skutečně protizánětlivě působit měla.
Analgetické a antipyretické vlastnosti
Tradiční medicína používá bělotrn také ke snižování bolestí a horečky. Proto byly provedeny studie, které měly toto tvrzení podpořit nebo vyvrátit. Jak se ukázalo, rostlina skutečně vykazuje jak analgetické, tak i antipyretické vlastnosti. Je zapotřebí dalších studií pro prokázání přesných výsledků. Kromě toho by rostlina měla pomoci také při hojení ran, a to ve smyslu urychlení hojení ran. Avšak při větších množstvím působila zvýšením zánětlivosti v oblasti ran.