Jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella) je známý také jako chlupáček zední (Pilosella officinarum) nebo pod lidovým názvem myší ouško či jestřábník obyčejný. Tato rostlina spadá do čeledi Asteraceae – hvězdnicovité. Je to trvalka, která svým květem připomíná pampelišku. Okvětních lístků je však méně. Z velké části jsou žluté a na vnějších okrajích mohou mít červenavé proužky. Rostlina kvete od května do října. Po odkvětu se tvoří hnědé až černé nažky, které jsou (stejně jako u pampelišky) ochmýřené.
Výskyt rostliny
Jestřábník najdeme na sušších půdách, které se nachází na loukách, pastvinách, mezích, podél silnic, ve světlých lesích. Najít je můžeme také na skalnatých zeminách, ale také v místech, kde je půda kyselá a písčitá. Jedná se o velmi odolnou rostlinu, která poroste v nížinách i na horách. Jestřábník je možné nalézt ve velké části Evropy, v severní Asii, Severní Americe, a dokonce i na Novém Zélandu.
Jak jestřábník vypadá?
Stonek rostliny je zcela bez listí – ty rostou z přízemní růžice. Mají vejčitý tvar a jsou kopinaté. Jejich barva je šedozelená, na rubu bílá. Listy na vrchní straně jsou štětinaté a chlupaté. Stonky jsou dlouhé asi 30 cm. Na jejich vrcholu se nachází žlutý kvítek, který je tvořen jazykovitým květem. Tento květ opyluje hmyz nebo vítr.
Jak pěstovat jestřábník?
Jestřábník není těžké pěstovat, pokud splníte několik základních požadavků na jeho růst. V první řadě je třeba zajistit slunné až polostinné stanoviště. Půda by měla být sušší a nevadí, když nebude mít živiny. Preferuje mírně kyselé pH. Jestřábníku se nebude naopak dařit ve stínu a vlhku nebo v půdě s velkým množstvím dusíku. Je to zkrátka rostlina, která miluje sucho, a proto ji můžete pěstovat i na místech, kde by byl problém pěstovat jinou rostlinu v důsledku vysušené půdy. Poroste bez problémů také na skalce.
Zdravotní účinky jestřábníku
Jestřábník považujeme za léčivou bylinku, což je jen další důvod proto, abychom jej začali pěstovat. Používá se na problémy s trávením, ale také v případě podrážděných, suchých či zanícených očí. Na tyto problémy se používá nať, která se sbírá také na léčbu srdečních onemocnění a zánětů. Z nati se připravuje odvar, který je bohatý na třísloviny, hořčiny, pryskyřice, sliz, kumarin, flavonoidy, albumin, kyselinu tannovou, umbeliferin a další látky.
Čaj z jestřábníku
Z rostliny je možné připravit si také čaj. Ten má diuretické a antiseptické účinky. Podporuje hojení a doporučuje se při léčbě průjmu, chřipky, ledvinových kamenů, revmatismu a jaterních potíží. Často se používá jako přísada do přírodních produktů na hubnutí. V lidovém léčitelství, hlavně v evropských zemích, se podává proti průduškovému astmatu. Zevně se aplikuje na kůži k hojení ran a vředů na kůži.
Další využití rostliny
Bylinku mohou využívat také ženy, které chtějí podpořit nedostatečnou menstruaci. Pomáhá také při zánětech dýchacího ústrojí a podporuje chuť k jídlu. Věří se, že bylinka může pomoci také při poruchách krevního oběhu. Jestřábník má také protizánětlivé účinky, které se využívají při zánětech v ústní dutině či jícnu. Zde je další možný způsob použití:
- Jestřábník ušatý uvolňuje svaly průdušek, stimuluje kašlací reflex a snižuje tvorbu kataru.
- Bylina je účinná proti respiračním problémům, včetně astmatu, sípání, černého kašle, bronchitidy a dalšího ucpaného a chronického kašle.
- Bylina je mírně svíravá, žlučopudná, diaforetická, silně diuretická, expektorační a tonizující.
- Jestřábník působí jako přírodní antibiotikum.
- Bylina se také užívá při léčbě enteritidy, chřipky, pyelitidy a cystitidy.
- Občas se používá zevně při léčbě malých ran a řezných ran.
- Snižuje tvorbu hlenu a také horečku.
- Rostlina je účinná léčba otoků způsobených zadržováním vody, zejména nohou a dolní části těla.
- Občas se aplikuje na rány a ke zmírnění zánětů v ledvinách a močových cestách.
- Čaj připravený z listů rostliny se používal k léčbě onemocnění jater, průjmů a zánětů střev.
- Prášek připravený ze sušené byliny se používal k zastavení krvácení z nosu.
- Infuze připravená z byliny byla podávána k léčbě cystitidy.
- Čaj uvařený z jejích malých chlupatých podlouhlých lístků údajně léčí jaterní neduhy, střevní záněty a průjmy.
Použití rostliny
Rostlina by měla být používána v rámci doporučených množství. Doporučenou dávku bychom neměli překračovat. Jakékoli produkty z jestřábníku by neměly užívat těhotné ani kojící ženy (z důvodu nedostatku důkazů o tom, že je bylinka bezpečná). Vhodná dávka myšího ucha závisí na několika faktorech, jako je věk uživatele, zdravotní stav a několik dalších podmínek. V současné době není dostatek vědeckých informací k určení vhodného rozsahu dávek.
Infuze a tinktura
Jestřábník chlupáček se používá zejména ve formě infuze a tinktury. Infuzi připravíme tak, že na jednu až dvě čajové lžičky sušené byliny přidáme 250 ml vroucí vody. Necháme louhovat po dobu asi 15 minut. Pro dosažení optimálních výsledků by se tato infuze měla pít třikrát denně. Tinktura připravená z této bylinky se používá v dávce 1 až 4 ml třikrát denně (pokud máte komerční přípravek, držte se pokynů výrobce). Pro sušení bylin se sbírá rostlina mezi květnem a červnem.
Na co dát pozor?
Pokud si nepěstujete vlastní rostlinu, nikdy nemůžete mít jistotu, jaké byly podmínky, kde jestřábník rostl. Pokud je například v blízkosti polí, může být kontaminován různými hnojivy a pesticidy. Díky nim může mít pravidelné používání této rostliny bohužel také vedlejší účinky. U komerčních výrobků ověřených společností by tento problém neměl nastat.
