Jíška je takovou vymožeností české kuchyně. Ta je totiž založená na omáčkách a hustých polévkách. Ve středomořské kuchyni například na jíšku téměř nenarazíte, a pokud ano, bude se zřejmě jednat o „počeštěný“ recept. Nevýhodou jíšky je ale to, že do pokrmů přidává nemalé množství kalorií, což je důvod, proč je česká kuchyně tak kalorická. Navíc je třeba pokrm ještě povařit 15 až 20 minut, abychom z jíšky dostali její moučnou chuť. A i když existují bezlepkové druhy mouky, obvykle do pokrmů přidáváme právě klasickou mouku, která není nic pro lidi, kteří nemohou jíst lepek.
Jíška světlá a tmavá
Rozlišujeme dva druhy jíšky, které se od sebe liší barvou, kterou propůjčují i výsledným pokrmům. Světlou jíšku proto používáme do světlých omáček, jako je křenová, koprová, svíčková nebo do polévek. Tmavá jíška se používá do takových pokrmů, jako je guláš nebo gulášová polévka. Příprava obou se může lehce lišit:
- Světlou jíšku připravíme tak, že na pánev dáme tuk (nejčastěji máslo nebo sádlo či dokonce olej) a po zahřátí přidáme i zhruba stejné množství mouky. Směs krátce opražíme a poté přidáváme tekutou složku, kterou chceme zahustit (nebo naředěnou jíšku přidáme do daného pokrmu). Poté je třeba pokrm povařit ještě minimálně 15 minut, abychom se zbavili moučné chuti. Pokud světlou jíšku naředíme mlékem, získáme omáčku zvanou bešamel, která se dá použít sama o sobě nebo dochutit.
- Tmavou jíšku připravujeme obdobně, jen je třeba ji opražit trochu déle, aby získala nahnědlou barvu.
Další druhy jíšky
Kromě těchto dvou poctivých jíšek ještě můžeme narazit na instantní jíšku, která je pohodlná, protože odstraňuje nutnost povařit pokrm 15 minut po přidání. Prodává se obvykle ve formě drobných granulek nebo prášku, který obvykle netvoří hrudky a zahustí pokrm do 3 minut. Gurmáni ale tvrdí, že tato jíška se chuťově nemůže rovnat té klasické. Někteří proto raději používají suchou jíšku, co je mouka, která se jen tak (bez přidání tuku), opraží na pánvi nebo v troubě. Tento proces je třeba hlídat, protože mouka se ráda připaluje a mohla by tak způsobit hořkou chuť pokrmu.
Zahušťování chlebem
Pokud vám doma zbyl chléb, který jste nestihli upotřebit, můžete jej nasušit a poté rozemlet na strouhanku. Tu pak můžete přidávat do různých omáček jako zahušťovadlo. I toto je způsob, jak místo kalorické jíšky zvolit rychlejší variantu, která současně pomůže spotřebovat zbytky z vaší kuchyně. Chlebem můžeme zahušťovat pokrmy, které se obvykle doplňují pečivem, jako je například guláš či bramborová polévka.
Zahušťování škrobem
Tento způsob zahušťování se liší tím, že je vhodný i pro celiaky – neobsahuje totiž žádný lepek. Nejdostupnější je bramborový nebo kukuřičný škrob, nicméně v nabídkách obchodů můžeme narazit i na větší speciality, jako je například tapiokový škrob. Prodávají se ve formě jemného prášku. Před přidáním do výsledného pokrmu je třeba jej rozmíchat s trochou vody, čímž zajistíme jeho rovnoměrné rozprostření a vyhneme se hrudkám. Nesmí se dlouho zavářet. Pokud byste takto zahuštěný pokrm znovu ohřáli, zřídnul by. Textura jídla je trochu jiná, než při použití moukou. Používá se proto zejména v mexické nebo čínské kuchyni.
Zahušťování zeleninou
Pokud je součástí pokrmu zelenina, můžete jí přidat trochu více a v závěru ji rozmixovat. Tím se pokrm sám zahustí, bez nutnosti přidávání čehokoli jiného. Jestliže nechcete úplně zeleninový krém, můžete část zeleniny vyjmout před mixováním a následně ji vrátit do rozmixovaného pokrmu. Občas se na zahuštění do zeleniny přidává i brambora, jejíž škrob pokrm zahustí při mixování nejlépe. Guláš například zahustíte tak, že jej rozmixujete (po vyjmutí masa). Množství použité cibule by mělo stačit k dosažení požadované hustoty.
Zahušťování xantanovou gumou
Je bezlepková a skvěle funguje jako zahušťovadlo. Prodává se v sypké variantě, přidat ji můžete do teplých i studených pokrmů. Její výhodou je to, že netvoří hrudky. Navzdory názvu se jedná o přírodní prostředek. Velkou nevýhodou je ale poměrně vysoká cena.
Zahuštění s pomocí kuzu
Jakkoli je tento název zvláštní, jedná se v podstatě o kořen nám velice známé rostliny. Jde o vinnou révu. Výhodou je to, že pokrm je lehce stravitelný, aniž by byla dramaticky zvýšena jeho kalorická hodnota. Před použitím je třeba kuzu rozdrtit na prach a smíchat s trochou studené vody. Tu pak nalijete do pokrmu, který chcete zahustit.
K zahuštění poslouží proso, jáhly i pohanka
Jedná se o přirozeně bezlepkové potraviny. Pokud si je koupíte ve formě vloček, můžete je do zahušťovaného pokrmu rovnou nasypat. Jestliže je ale máte v nezpracované podobě, budete je muset předem uvařit. Trvá to celkem asi 20 minut, kdy prvních pět minut danou plodinu vaříte, poté odstavíte a necháte 15 minut dojít. Následně vše rozmixujete a přidáte do pokrmu.
Zahuštění hraškou
Hraška je poměrně známým bezlepkovým zahušťovadlem, které se vyrábí rozemletím žlutého prachu bez slupek, několika druhý obilovin, soli a koření. Jedná se o český produkt, který se prodává v sypké variantě. Můžete v ní obalit řízky i bez vajíček, zahustit polévku či omáčku. Stačí ji smíchat s trochou vody a poté vmíchat do pokrmu, který chcete zahustit. Poté je ještě třeba povařit asi 20 minut. nehodí se do všech pokrmů, protože může narušit jejich přirozenou chuť.
Zahuštění instantními kašemi
Můžete využít kaši, jako je pohanková (lehce změní chuť pokrmu), bramborová, jáhlová nebo třeba rýžová, které se prodávají v instantních variantách. Prášek smícháte s pokrmem, který chcete zahustit a pak už jen asi 2 minuty povaříte. V závislosti na použité kaši je možné připravit bezlepkový pokrm a lehce jej i dochutit. Výhodou jsou další živiny a nízká kalorická hodnota.
