Kryoterapie se již léta využívá k nejrůznějším formám lokální léčby, například k vypalování bradavic či odstraňování rakovinných buněk. Jak se ale ukazuje, léčba pomocí extrémně nízkých teplot může být přínosná i v případech, kdy je aplikovaná na celé tělo.
Co je to celotělová kryoterapie
Kryogenní terapie či kryoterapie je jakákoli forma léčby využívající velmi nízké až mrazivé teploty. Tyto metody nacházejí své uplatnění především v lokální chirurgii, v poslední době se ale rozvíjí také právě celotělová kryoterapie, kdy člověk stráví krátký čas v kryokomoře, kde je jeho tělo vystaveno teplotám mezi -100 až -140 °C. Takto nízkých teplot lze dosáhnout působením kapalného dusíku, který je v těchto komorách používán. Pacienti pak musí na sobě mít pouze minimum oblečení, například ponožky či rukavice, či speciální spodní prádlo nebo masku na ochranu obličeje. Tato léčba pak sice nemá oficiální požehnání od regulatorních úřadů, stále více lidí však má s kryoterapií osobní zkušenost, a kryokomory se tak těší větší a větší oblibě.
Potenciální přínosy kryogenní terapie
Zastánci kryogenní terapie uvádějí celou řadu jejích zdravotních přínosů, přičemž mnozí z nich se opírají především o možnosti snížit celkové projevy zánětů v těle. Dalšími důvody, proč lidé kryoterapii podstupují, je pak úleva od bolesti a regenerace svalů, které se zpravidla řeší ledovými obklady či koupelemi. Vědeckých studií, které by skutečnou účinnost kryoterapie podporovaly, je však stále nedostatek. Průzkum je totiž stále v rané fázi, a mnoho odborných faktů se tak opírá spíše o teoretická data. Vědci pak kryogenní terapii pozitivní účinky občas skutečně připisují, její přínos je však ve srovnání s klasickými otužovacími technikami poměrně nízký.
Průběh kryoterapie
Jak již bylo řečeno, v kryokomoře lze běžně dosáhnout teplot až -140 °C, většina lidí však začíná na hodnotách mezi -100 až -110 °C, případně i vyššími. Před samotným vstupem do komory jsou lidé podrobeni kontrole a prohlídce, během které je ověřena jejich zdravotní anamnéza a krevní tlak. Následně se převléknete do vhodného úboru a můžete vstoupit. V závislosti na vašich zkušenostech s kryoterapií budete v kryokomoře zhruba 2 až 5 minut, a celý proces včetně přípravy vám tak zabere necelou půlhodinu.
Jak často kryogenní terapii podstupovat
Vzhledem k tomu, že kryoterapií lze léčit celou řadu problémů, záleží v rámci frekvence léčby především na tom, jaké výsledky očekáváte. Obecně se doporučuje, abyste na začátku své cesty za kryoterapií navštěvovali kryokomoru dvakrát až třikrát týdně po dobu asi tří týdnů. Tělu totiž nějakou dobu trvá, než se na něm začnou projevovat metabolické a hormonální změny spojené s vystavováním se extrémnímu chladu. Nelze jednoduše říct, že by ani jedno sezení v kryokomoře nemělo pozitivní účinek – může například pomoci psychice či zlepšit rekonvalescenci po jednorázové fyzické zátěži – plnohodnotný přínos však očekávejte až po několika opakováních. V extrémních případech lze kryoterapii absolvovat až dvakrát denně, častější návštěvy se pak již příliš nedoporučují.
Bezpečnost a rizika spojená s léčbou
Před vyzkoušením jakékoli formy kryoterapie se určitě poraďte se svým lékařem. Kryogenní terapii byste neměli zkoušet, pokud trpíte na problémy s tlakem či srdcem, pokud máte klaustrofobii či pokud jste těhotní. Nepřesahujte také délku doporučeného pobytu v kryokomoře, jelikož dlouhodobé vystavení se takto extrémním podmínkám může být zdraví i životu nebezpečné. Kryoterapii také neprovádějte bez dozoru.
Kryoterapie vyvolává mezi laiky i odborníky velkou vlnu kontroverze, její uživatelé však zpravidla nikdy nehovoří o tom, že by neměla pozitivní účinky. Pokud tedy zvažujete její vyzkoušení, proberte celou situaci s lékařem či odborníkem, a dodržujte frekvenci léčby dle doporučení specialistů. Pouze tak snížíte potenciální rizika této metody na skutečné minimum, a budete tak moci prosperovat z případných benefitů.
