Jde o velmi oblíbený uzenářský výrobek. Skvěle chutná a ještě lépe vypadá – pokud ho tedy nezničíme špatnou úpravou. Zjistěte, jak ohřát taliány v domácích podmínkách přesně jako v restauraci!
Především je třeba si uvědomit, že v taliánech se nachází syrové maso. Není-li tedy na jejich obalu uvedeno jinak. Někdy se prodávají už předvařené. Proto hledejte na obalu označení jako „k tepelné úpravě“ nebo „nutno tepelně upravit.“ Pokud ho nenajdete, znamená to, že v ruce držíte talián již v podobě polotovaru, který stačí opravdu jen prohřát.
Jak si poradit s pravým taliánem
Musíte ho uvařit, bez toho to zkrátka nepůjde. A jak tedy na to? Taliány jsou uzeniny, určené k přípravě ve vodě. V žádném případě tedy nepoužívejte k jejich ohřevu mikrovlnku nebo obyčejnou troubu.
Přiveďte vodu k varu a taliány do ní vložte. Poté plamen utlumte a nechte vodu jen lehce probublávat. Za 25 minut by mělo být hotovo. Taliány nepopraskají, pokud sek nim budete chovat takto šetrně. Pokud máte více času, vlože jen taliány do vody, nechte ji znovu zavařit, poté plamen ztlumte a hrnec přiklopte pokličkou. Prohřáto bude po třiceti minutách.
Jak taliány pouze ohřát
Pokud držíte v ruce již zmíněný polotovar, bude vše o něco jednodušší. Opět nechte zavařit vodu, taliány do ní vložte, přiklopte pokličkou a plamen vypněte. Po pěti minutách by mělo být hotovo. Taliány budou ohřáté tak akorát – přesně k podávání. Ani tentokrát by neměly popraskat, pokud jde tedy o pravé taliány svého jména a ne o nějakou napodobeninu.
Kde se vlastně talián v našich ulicích vzal
Po původu této pochoutky musíme zapátrat v 19 století. Tehdy se prý v Praze usadil uzenář jménem Uggé. Vzhledem k jeho exotickému původu asi nepřekvapí, že se o něm říkalo, že je „Talián.“ Svůj krámek měl v Rybné ulici na Starém městě a některé uzeniny připravoval vcelku netradičně. Zvláštně je okořenil, a aby toho nebylo málo, neudil je, ale vařil.
Svému produktu však nedal žádné jméno, takže si ho zákazníci pojmenovali sami. Velmi rychle se vžila dvě označení: „užovky“ a „talián.“ Ovšem jen to druhé přetrvalo dodnes. K jeho přípravě je potřeba mladé hovězí maso, obohacené o chuť vepřového krčního sádla. Směs se okořenila a opeřila. Směs koření byla různá, ale nejčastěji se používal kardamom, zázvor a česnek. Vše se pak plnilo do hovězích střev. Směs ve střevech se na nějakou dobu navázala na stojan a nechala se prokřehnout.“
Nakonec se taliány uvařily, oddělily od sebe a podávaly. Rozdíly mezi jednotlivými kousky byly značné. Zatímco někteří uzenáři nedali dopustit na tymián, jiní si nedokázali talián představit bez citronové kůry. Nabídka byla v ulicích tehdy tak pestrá, že si každý přišel na své.
A lišil se i prodej. Zatímco někteří ukládali do láku syrové taliány a vařili jen ty, určené pro bezprostřední prodej, jiní naopak nakládali už uvařené kousky a vytvořili tak jakési „utopence.“
