Pěstování chmele

Když se řekne chmel, tak si mnozí z nás hned představí pivo. Pivo patří k nejoblíbenějším českým nápojům. Avšak chmel se nevyužívá pouze na výrobu piva. Šištice chmele lze využít i v kuchyni a tradiční medicíně díky vysokému obsahu vitamínů. Tak například: chmel má sedativní účinky a podporuje trávení. Jeho pěstování není příliš náročné, a tak si to můžete zkusit doma. Jen je potřeba myslet na to, že se jedná o popínavou rostlinu, která potřebuje oporu.

Chmel a pivo

Různé druhy chmele

Chmel je velice atraktivní rostlina, takže není divu, že se vyvinuly i speciální odrůdy, které se v kuchyni nepoužívají. Pokud chcete svůj chmel použít na výrobu piva nebo do pokrmů, vyberte si chmel otáčivý. Ve své podstatě je to vytrvalá liána, která na jednom místě vydrží i 25 let. Může dosáhnout délky až 6 metrů. Ke svému růstu ale potřebuje oporu. Od července do srpna se můžete těšit na nádherné žluté květy.

Výsev chmelu

Chmel vyséváme přímo tam, kde budeme chtít, aby rostl. To znamená k opoře, jako je například pergola, plot nebo speciální konstrukce. Chmel se nepředpěstovává. Jeho výsadbu provádíme kdykoli od konce března až do první poloviny května. Půda, do které chmel vyséváme, by měla být s ročním předstihem vyhnojená a dobře prokypřená. Semínka dáváme do hnízd po dvou, hnízda jsou ve vzdálenosti 50 až 60 cm od sebe. Za deset dní od výsevu se objeví první klíčící rostlinky. Následný růst probíhá velice rychle.

Chmel pěstování

Hnojení a zálivka

Rychlý růst ale s sebou nese vysoké požadavky na hnojení. Se zálivkou to nijak přehánět nemusíme, postačí občasné mírné zalití. Obecně je lépe zalévat méně, příliš moc zálivky chmelu rozhodně nesvědčí. Co se týče hnojení, je důležitá, aby půda, ve které roste, byla dostatečně prohnojená. V průběhu růstu dodáváme organická hnojiva. Avšak i zde záleží na účelu, pro jaký chmel pěstujete. Pokud jej chcete využívat pro léčebné účely, nemusíte chmel tolik hnojit.

Péče o chmel

Žádná další péče, než již výše zmíněná není potřeba. Chmel je poměrně přizpůsobivou rostlinou. Pokud ale chcete sklidit co nejvíce šištiček, je vhodné čas od času rostlinu prořezávat a nechávat jen ty nejsilnější výhony. Malé a slabé výhony odstraňujeme. Na zimu není potřeba chmel ničím přikrývat nebo nějak upravovat. Nadzemní část chmele odumře, kořen ale přežívá a již v březnu se můžeme těšit na nové výhonky. Na jaře ještě před růstem nových výhonků je pak vhodné odstranit odumřelou část rostliny, aby nové výhonky měly dostatek prostoru a světla. Navíc uklizený záhon také dobře vypadá.

Chmel pěstování

V březnu provádíme řez chmelu

První výhonky rostou už v březnu. Je jich ale velké množství a je jich mnoho. Vzhledem k tomu, že jsou slabé, je vhodné v tomto období provést řez. Odstraňte výhony a nové dřevo. Nové výhony jsou pak silnější a vyrovnanější, protože jich není tolik. Při řezu si ale dejte pozor na poškození starého dřeva.

Pěstování chmele v nádobách

Chmel není příliš vhodnou rostlinou pro pěstování v nádobách. Je to ale možné. Budete k tomu potřebovat opravdu velkou nádobu a silnou oporu, jako je například zábradlí nebo bytelný plot. Při pěstování v nádobách je nechat půdu proschnout mezi jednotlivými zálivkami a hnojit o něco častěji, než když pěstujete chmel v půdě. Na zimu je dobré nádobu zabalit do izolačního materiálu, který bude kořeny chránit před zimou. Vhodná je například juta a chvojí.

Chmel rostlina

Nemoci a škůdci

Ačkoli je chmel hořký, má své nepřátele, kteří si na něm rádi pochutnají. Mezi ty nejběžnější patří zejména mšice. Těch se zbavujeme oplachem, mýdlovou vodou nebo biologickým postřikem na olejové bázi. Poradit si můžete i s ingrediencemi, které už máte doma: smíchejte 50 ml oleje, 3 prášky do pečiva a 5 l teplé vody. Tento postřik pak mšice zahubí, když jej aplikujete zejména z rubu listů. Postřik aplikujte taktéž rovnou na škůdce, kteří se udusí. Dalším možným škůdcem je sviluška chmelová, které se zbavíte stejným způsobem, jakým likvidujete mšice. Nemoci, které napadají chmel, jsou například plísně a houbové choroby. Pokud něco takového pozorujete na své rostlině, dopřejte jí slunnější stanoviště a dostatek prostoru – plísně vznikají v důsledku husté výsadby nebo také přelévání.

Sklízení chmelu

Sklízení chmele

Sklizeň provádíme po dozrání hlávek chmele. To, že jsou zralé, poznáme tak, že jsou uzavřené, mají žlutozelenou barvu s přirozeným leskem, když je zmáčkneme, jsou pružné. Navíc mají typickou jemnou vůni chmele. Obvykle se začíná sklízet na konci srpna – nejdříve po 20. srpnu, obvykle však mezi 25. a 28. srpnem. Ve velkém se sklízí ve dvou fázích.

1. fáze sklizně

Nyní se rostliny odstřihávají ve výšce 100 až 130 cm nad zemí. Pokud se provádí sklizeň ve velkém, například sklizeň známého žateckého chmele, pak se takto odstřihnutý chmele nakládají buď ručně, nebo také pomocí strhávače na návěsy a ty se dopravují k stacionárním česacím strojům. Interval mezi odstřihnutím a česáním by měl být co nejkratší, aby nedošlo k poškozování hlávek při česání.

2. fáze sklizně

Druhá fáze spočívá v tom, že stacionární česací stroj odděluje hlávky od rostliny. Rostlinný odpad je pak využíván ke kompostování.

Pivo

Domácí sklizeň

Domácí sklizeň je možné provést několika způsoby. Chmel nejprve odřezejte ve výšce 100 až 130 cm nad zemí. Odstřihnutý chmel strhněte (je na vás jestli odstřihnete najednou všechny rostliny, nebo to vezmete postupně) a ručně z něj otrhejte jednotlivé hlávky. Rostlinný odpad následně dejte do kompostéru. Zbylou nadzemní část (tu neodřezanou) nechte tak, jak je. Odstraníte ji teprve na jaře.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here