Hořčice setá (Sinapis alba) je rostlina, z které získáváme hořčičná semínka. Ta se dají využít na výrobu různých druhů domácí hořčice, nebo se jimi dochucují takové pokrmy, jako jsou například nakládané okurky. Kromě toho ale existuje ještě hořčice listová (Brassica juncea), což je brukvovitá zelenina, ze které se sbírají a konzumují listy. Ty mají hořčicovou příchuť a obsahují vitamíny A, B a C a minerální látky, jako je například vápník, hořčík či draslík. Hořčicové listy mají opravdu říz, jejich výraznost lze zmírnit spařením či povařením.
Pěstování hořčičného semínka
Hořčici pěstujeme obvykle ze semínka, což je nejlevnější varianta. Znamená to ale, že na rostlinku si budete muset chvilku počkat. Zakoupit si ale můžete též sazeničky, které jsou dostupné v některých zahradních centrech. Semínka je možné zasadit přímo do půdy nebo si je předpěstovat. Obvykle tak děláme asi tři týdny před datem posledního mrazu. Jednotlivá semínka sadíme s rozestupy asi 2,5 cm. Jakmile vyraší sazenice, protrhejte je tak, aby byly asi 15 cm od sebe.
- Pokud pěstujete rostliny pro hořčičné semínko, budete potřebovat větší rozestupy, než u hořčice, kterou pěstujete pro listy. Je totiž důležité, aby rostlina vykvetla.
- Z rostliny Brassica juncea je možné konzumovat listy, ale i ji můžete nechat vykvést a sbírat semínka.
Pěstování ze sazenic
Pokud si koupíte sazeničky hořčice, pak je rovnou rozsaďte ve vzdálenostech 15 cm od sebe.
Péče o rostlinky
Pěstování hořčice je velice snadné. Jakmile začnou růst, jsou čím dál odolnější. Mají rády chladné počasí, ale rychle kvetou v teplejším počasí. Obecně je ale lepší chladnější počasí, protože rostlina, která rychle vykvete, produkuje špatné květy i semena. Je dobré, když si svým cyklem projde pomaleji a postupně. Jedině tak budete sklízet ta nejlepší hořčičná semínka. Péče o ně spočívá především v dobré zálivce, zejména v období sucha.
Hnojení hořčice
Hnojení obvykle není potřeba. Pokud ale víte, že vaše půda není příliš bohatá na živiny, můžete přidat vyvážené hnojivo, jakmile rostliny dosáhnou výšky 8 až 10 cm.
Sklízení hořčičných semínek
Rostliny vykvetou žlutým (někdy bílým) květem. Pokud je necháte, vytvoří časem lusky, ve kterých dozrají semena. To, že se blíží čas jejich sklizně, poznáte podle toho, že lusky začínají hnědnout a listy rostliny žloutnou. Pokud lusky necháte na rostlině příliš dlouho, samy se roztrhnout a semínka spadnou na půdu. Vaše sklizeň tak bude ztracena. Sklízíme tak, že z rostliny odtrhneme nebo odstřihneme lusky. Ty můžeme celé vložit do papírového sáčku a nechat dozrát. Lusky se samy otevřou za jeden až dva týdny a jemným zatřepáním sáčku se uvolní většina hořčičných semínek. Hořčičná semínka lze použít čerstvá, ale stejně jako ostatní bylinky a koření, pokud je plánujete dlouhodobě skladovat, bude nutné je usušit.
Pěstování hořčičných listů
Výhodou pěstování hořčičných listů je to, že rostou poměrně rychle. Během několika týdnů je hotovo. Také je můžete pěstovat jako microgreens (konzumace malých rostlinek – mají více živin, než dospělé rostliny), klidně ve směsi jiných rostlin rodu Brassica. V takovém případě můžete sklízet již za 10 dní! Můžete je pěstovat na zahradě i v nádobách, ideální je chladnější místo, aby nevybíhaly do květu.
Výsev semen
Půda by měla být dostatečně propustná, aby rostlina nestála ve vodě. V prvních několika dnech po vysetí je důležitá pravidelná zálivka, kdy půda nesmí nikdy zcela vyschnout – udržujeme ji vlhkou. Semínka dáváme do hloubky asi 1 cm a ve vzdálenostech asi 10 cm od sebe (nebo blíže s tím, že později je protrháme).
Pozor na hořkou chuť
Hořčice je rostlina, která vyžaduje spíše chladno. Pokud jsou teploty vyšší, než 24 °C, může hořčice začít vadnou a její chuť bude hořká. Obvykle trvá vegetační období rostliny 45 dní (záleží na odrůdě), takže se podle toho můžete zařídit a vysít v souvislosti s předpokládaným počasím. To je také důvod, proč se spousta zahradníků rozhodne pěstovat si rostlinky v nádobě doma a poté je přesadí na konečné stanoviště (asi 20 dní před přesazením probíhá výsev).
Vhodné stanoviště
Hořčici pěstujeme na plném slunci (ale pravdou je, že některé odrůdy mohou preferovat částečný stín) – 6 až 8 hodin slunce denně. Listy připravené ke sklízení jsou křehké, nikoli tvrdé. K tomu je zapotřebí dostatečná zálivka. Půda by měla být vždy vlhká, nikoli však podmáčená. Hnojení podáváme v případě, že půda není dostatečně výživná. Půdu v okolí rostlinek zbavujeme plevele, aby s nimi nesoutěžili o vodu a živiny. Je důležité nevysazovat je na stejné místo dva roky po sobě a nepěstovat je tam, kde byly v minulém roce nebo dvou vysazeny jiné brukvovité rostliny, jako je brokolice nebo kapusta.
Sklizeň listů
Po vykvetení už listy rostliny nesklízíme, mohou mít hořkou chuť. Můžeme sklidit celou rostlinu nebo postupně odebírat listy podle toho, jak je budeme potřebovat. V takovém případě sklízíme nejprve vnější listy a vnitřní jádro necháme růst. Dají se použít jako ozdoba různých salátů, do smoothie, salátů nebo na pizzu. Nepřehánějte to s množstvím, protože mají pikantní chuť. Ke sklizni je dobré použít nůž nebo nůžky.
Skladování
Listy je vhodné zkonzumovat ihned poté, co jste je odtrhli. Vydrží asi týden v lednici, ale je pravdou, že poměrně rychle hnijí. Proto doporučujeme raději postupnou sklizeň. Z tohoto důvodu se nevyplatí uchovávat listy v sáčku či plastové nádobě. Místo toho navlhčete papírové utěrky a do nich listy zabalte. Papír je prodyšný, takže nehrozí plísně, a vlhkost zajistí delší životnost listů. Listy se dají také zamrazit. Pak je ale raději používejte do tepelně upravovaných jídel, protože už jim bude chybět potřebná křehkost.
