Polníček – pěstování

Polníček je známý také jako kozlíček polníček (Valerianella locusta). Jedná se o známý zelený salát, na který bylo původně nahlíženo jako na pouhý plevel. Až ve středověku začal sloužit k potravinářským účelům. A teprve na počátku dvacátého století se rostlina začala účelně pěstovat. Svůj původ má ve střední Evropě, Malé Asii a severní Africe. U nás se používá jako jedlá rostlina. Patří do čeledi Valerianaceae. V současné době je ale polníček natolik oblíbený, že se pěstuje po celém světě.

Polníček

Druhy polníčku

V současné době můžete narazit na celou spoustu odrůd polníčku. Všechny vznikly z Valerianella locusta, který roste i na velmi chudých půdách a divoce. Jednotlivé druhy můžeme rozdělit na podzimní odrůdy s jemnými, světle zelenými listy, a na jarní odrůdy, které se vyznačují měkkými listy a svěže zelenou barvou. Byly vyšlechtěny odrůdy, které jsou vysoce mrazuvzdorné.

Květy a výška polníčku

Kozlíček polníček je jednoletá nebo dvouletá rostlina, která může dosáhnout výšky až 20 cm. Této výšky dosáhne salát teprve v případě, že vykvete. Tvoří prostorné, tmavě zelené bazální listy, které rostou v růžici. Ty mohou dosáhnout délky asi 10 cm. Polníček obsahuje mnoho vitamínů a minerálů a vyznačuje se jemně oříškovou chutí. Když vykvete, produkuje drobné květy nejčastěji bílé barvy (mohou být i namodralé). Květy rostou v horní části stonku a mají pět okvětních lístků. Plody jsou drobné, asymetrické a do strany zploštělá semínka, dlouhá 2 až 4 mm.

Podmínky pro pěstování

Polníček patří mezi nenáročné plodiny na pěstování. Je natolik jednoduché ho pěstovat, že se do toho mohou pustit i děti. Pro polníček vybereme slunečné stanoviště. Na půdu není rostlina vůbec vybíravá, poroste i na chudé půdě. Nepotřebuje živiny, vystačí si s tím, co zbylo v půdě po předchozí plodině. Díky tomu a také díky pozdnímu termínu setí jej můžeme považovat za ideální meziplodinu. Ideálním sousedem pro polníček je cibule. Nevhodné je pěstování polníčku v blízkosti brukvovité zeleniny.

Polníček květ

Výsev polníčku

Připravíme si řady hluboké asi 0,5 až 1 cm ve vzájemné vzdálenosti 5 až 8 cm od sebe. Semínka jsou poměrně drobná, proto může být problém s jejich rovnoměrným výsevem. Můžeme je smíchat s trochou písku, což umožní rovnoměrnější a nepříliš hustý výsev. Od výsevu bychom měli půdu udržovat pokud možno vlhkou, ale ne mokrou. Následující tři týdny jsou rozhodující pro úspěšnou úrodu. Za tuto dobu polníček vyklíčí. Protože vlhkost v půdě je klíčová (půda nesmí vyschnout), je dobré polníček přikrýt netkanou textilií.

  • Letní výsev: polníček roste poměrně rychle. Letním výsevem rozumíme výsev mezi červencem a srpnem. V takovém případě můžeme počítat s úrodou po 10 týdnech, tj. v září a říjnu. Důvodem rychlého růstu je velké množství slunečního světla. Zde je ale třeba pamatovat na to, půda nesmí nikdy vyschnout, takže letní pěstování polníčku bude závislé na správné zálivce. Kromě ní také pravidelně odplevelujeme záhon.
  • Zářijový výsev: polníček je možné vysít na přelomu srpna a září. Správnému růstu napomáhá vysoká vzdušná vlhkost. Pokud ale teploty klesnou pod 8 °C, polníček zastaví svůj růst. Sklizeň je možná obvykle až na jaře. Polníček je rostlina odolná proti zimě a na zahradě přezimuje. Odolává teplotám až – 15 °C. Pokud by měly být mrazy větší, přikryjte záhon speciální netkanou textilií. Cíleným větráním ve dnech tání zabráníte napadení plísní. V zimě je vhodné aplikovat organické hnojivo.

Hustý výsev

Vzhledem k malé velikosti semínek dochází příliš často k hustému výsevu polníčku. Jednotlivé sazenice je proto třeba po vzejití vyjednotit tak, aby byly ve vzdálenosti 8 až 10 cm. Polníček je možné pěstovat přímo na záhonu, ale také v květináči či jiné nádobě. V tomto případě je ale zapotřebí dbát na vlhkost půdy ještě více, protože v nádobách dochází ke snadnějšímu vysušování půdy. Zemina by měla mít neutrální pH.

Polníček

Péče o polníček

Péče o polníček spočívá zejména v pravidelném odstraňování plevele, který by mohl polníček poškodit. V první řadě s ním soupeří o živiny a v druhé řadě jej zastiňuje, což může zbrzdit jeho růst. Pokud budete udržovat záhon bez plevelu, usnadníte si později také sklizeň polníčku. Další důležitou součástí péče o polníček je pravidelná zálivka. Pokud je polníček vystaven suchu, jeho listy povadnou a zhořknou. Avšak dejte si pozor na příliš mnoho vody, to vede k rozvoji houbových chorob, zejména k rozvoji plísně šedé.

Sklizeň polníčku

Sklizeň provádíme předtím, než polníček vykvete. Pak už jeho listy nejsou příliš chutné. Jedlé jsou ale i květy rostliny, které je možné použít na ozdobu různých pokrmů. Pokud se vám stane, že polníček vykvete, můžete mu nechat uzrát semena, která později vysadíte pro dosažení další úrody. Polníček sklízíme po listech nebo klidně můžete sklidit celou rostlinu. V případě sklizně listů se nejprve snažíme o sklízení vnějších listů.

Použití polníčku

Vzhledem k tomu, že chuť polníčku je neutrální až lehce oříšková, můžete ji zahrnout do celé spousty receptů. Dopřát si jej můžete jen tak jako zeleninovou oblohu. Můžete k němu přidávat různé salátové zálivky a různé druhy zeleniny, jako jsou zejména rajčata a okurky. Polníček je ideální pro přípravu nejrůznějších druhů salátů. Můžete jej ale použít také na výrobu smoothie. K polníčku můžete přidat také různé druhy sýrů, jako je například sýr feta nebo balkánský sýr. Polníček nepoužíváme v teplé kuchyni, protože tím ztrácí svou strukturu, živiny i chuť. Můžeme jím ale ozdobit teplé pokrmy.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno