Světlík lékařský najdeme pod latinským názvem Euphrasia officinalis, též Euphrasia rostkoviana. Jedná se o rostlinu z čeledi Orobanchaceae. Na tuto rostlinu můžeme narazit na loukách a polích či pastvinách. I když ji považujeme za plevel, skrývá v sobě obrovský potenciál. Její latinský název Euphrasia můžeme volně přeložit jako radost. Nejedná se ale o žádný opiát, ale přírodní lek, který je dobrý zejména pro náš zrak.
Historie rostliny
První záznamy o lékařském použití této rostliny jsou dostupné již ze 14. století. V době vlády Alžběty I. v Anglii se ze světlíku vyrábělo pivo a víno, o kterém se věřilo, že má celou řadu zdravotních účinků. Bralo se jako lék na různé neduhy. Existuje dokonce i literární anekdota slavného anglického básníka Johna Miltona, podle níž sám archanděl Michael přinesl Adamovi tuto bylinu, aby zmírnil jeho oční neduhy!
Tradiční použití světlíku
Světlík samotný se používá zejména pro zdraví očí. Také to vyplývá z některých názvů, které jsou pro bylinku používány v zahraničí. V angličtině je to výraz eyebright, který odkazuje přímo na oči. V italštině je to pak luminella, což odkazuje na svítivost či jas. Také český výraz „světlík“ odkazuje na světlo. To ale není všechno. Čaj z této rostliny pili také lidé, které trápili žaludeční potíže a onemocnění horních cest dýchacích. Také se používal při problémech s pamětí a při žloutence či dokonce jako lék proti kašli.
Charakteristika rostliny
Charakteristickým znakem světlíku lékařského je jeho poloparazitický způsob života, který značně ztěžuje zahradní pěstování. Světlík kolem sebe potřebuje trávy, aby získala živiny z kořenů. Proto není divu, že se světlík nachází na stejných místech jako tyto trávy. Světlík obvykle dorůstá do výšky kolem 30 cm a vyznačuje se tuhým a rovným stonkem, kolem kterého hustě vyrůstají svěže zelené, chlupaté listy. Ty mají vejčitý tvar a na okrajích jsou pilovité, díky čemuž vypadají jako zmačkaný savý papír. V létě kvete bylinka bílými květy s výraznými fialovými žilkami a žlutým vnitřkem. Velmi zajímavá je samotná korunka s výrazně vyčnívající spodní částí. Zajímavé je, že mnozí věří, že květy připomínají krví podlité oči. Na podzim se květy opylované hmyzem mění v tobolky a jedna rostlina snese až tisíc semen!
Sklizeň světlíku
Světlík si můžete nasbírat sami, pokud máte jistotu, že plocha nebyla chemicky ošetřena postřiky. Rostliny se sklízejí v létě nebo na začátku podzimu, když jsou v plném květu, seříznutím stonku několik centimetrů nad zemí. Ideální období pro sběr je v období sucha. Sklizená nať s listy a květy se suší při zvýšené teplotě v dobře větrané místnosti. Po usušení lze bylinku nakrájet na malé kousky a uložit do skleněných nádob.
Použití světlíku
Ze světlíku je možné i v domácích podmínkách připravit oční kapky, nicméně se to nedoporučuje, protože nemusí být dodrženy hygienické normy a navíc není známa přesná doba trvanlivosti těchto očních kapek. Doma si z rostliny tedy připravujeme především nálevy, kterými si oči ošetřujeme spíše zevně nebo jako obklad, který se aplikuje na zavřená víčka. Tento nálev vyrobíte tak, že sušenou bylinku zalijete horkou vodou a necháte odstát 10 minut. Slijte a až bude mít nálev příjemnou teplotu, použijte. Spotřebujte do jednoho dne.
Moderní použití světlíku
I dnes se světlík lékařský používá zejména při zánětech spojivek. Moderní medicína využívá světlík ve formě očních kapek, které mají protizánětlivé a stahující účinky. Nejčastěji se doporučuje dávkovat jednu kapku do spojivkového vaku třikrát denně po dobu až několika týdnů. Navzdory tomu, jak dlouho je již světlík používán v lidovém léčitelství, stále ještě chybí přesvědčivé studie. Vědci se domnívají, že účinné látky obsažené v bylinném extraktu (včetně flavonoidů, sterolů, tříslovin) mají schopnost bojovat proti bakteriím, virům a plísním, a proto mají velmi širokou škálu potenciálních aplikací.
Antioxidační vlastnosti
Světlík obsahuje bohaté dávky antioxidantů a může tak působit také proti rozvoji šedého zákalu a také účinně snižovat tlak v oční bulvě. Kromě zánětu spojivek se používá i při očních vředech, zhoršeném vidění v důsledku vyčerpání či znečištěného ovzduší a také při svědění a pálení očí, a to z důvodů, které jsou i nevysvětlitelné. Stále probíhají testy v souvislosti s potenciálním využitím světlíku v léčbě glaukomu po laserové operaci.
Nežádoucí účinky
Dosud provedené studie naznačují, že se jedná o bezpečnou bylinu bez rizik i v případě předávkování. Neexistují také žádné kontraindikace pro jejich perorální konzumaci. Pozorování však ukazují, že ve vzácných případech u zvláště citlivých jedinců mohou kapky nebo obklady na víčka způsobit otoky víček, pálení, rozmazané vidění, výtoky z očí a také citlivost na světlo, kýchání a bolesti hlavy. Při prvním použití byste tedy měli být přiměřenou opatrností a být opatrní na potenciální vedlejší účinky. Pokud se objeví, bylina by se neměla dále používat.
Další využití světlíku
Světlík může být použit v orální formě (čaj, nálev) také k léčbě běžného nachlazení (doprovázené kašlem, rýmou), ke snížení chrapotu, projevů alergií, k léčbě chřipky, při bolestech uší či hlavy. Stonky, listy i květy rostliny jsou bohaté na vitaminy A, C, D a vitaminy B a také obsahují značné množství železa, oxidu křemičitého, jódu, mědi a zinku. Vyplatí se tuto bylinku zkusit na onemocnění očí ještě předtím, než si v lékárně koupíte drahé kapky, které musíte po otevření po určité době vyhodit.
