Z Deštné do Kardašovy Řečice. Nenáročný výlet malebnou jihočeskou krajinou

Málo známá, a přitom malebná místa lze poznat při jednodenním výletu z jihočeské Deštné do Kardašovy Řečice. Vrcholným bodem pěšího výletu je vodní zámek Červená Lhota, který naopak patří k nejznámějším místům Česka. Výlet z Deštné do Kardašovy Řečice je dobrým tipem při dovolené v jižních Čechách v některé z destinací ležících na hlavní železniční tepně, v okolí  E55/D3 nebo v Jindřichově Hradci. Cesta je dlouhá přibližně 15 kilometrů a je nenáročná.

Jižní Čechy jako z učebnice

Typickou jihočeskou krajinou, která má přesně „učebnicový“ charakter, vede cesta z Deštné (u Jindřichova Hradce, skloňuje se v ženském rodě – „ta“ Deštná) do Kardašovy Řečice. Znáte „fenomen“ Kardašovy Řečice? V mnoha úslovích figuruje název města obecně jako symbol toho nejzapadlejšího místa v Čechách. „Pojedete v létě k moři?“ zní otázka. „Leda do Kardašovy Řečice,“ odpovídá se, když se nechystáme nikam. Tak toto legendární místo je cílem výletu, který ovšem povede přes jeden ze skvostů jihočeského stavitelství – vodní zámek Červenou Lhotu.

Dvě muzea v jednom městečku

Do jihočeské Deštné se turisté dopraví jedině autobusem. Naštěstí je spojení z Veselí nad Lužnicí a Soběslavi, Českých Budějovic a Jindřichova Hradce (kam lze dojet vlakem). Autobusová zastávka je na náměstí v Deštné. V městečku je k prohlédnutí Letecké muzeum Deštná a Provaznické muzeum Karla Klika. Místní kostel je kupodivu zasvěcen svatému Ottonovi.

Modrou značku turisté neopustí

Z Deštné se turisté vydají po modré turistické značce. Trasa vede podél Voleského rybníka k Voleskému mlýnu. Příjemná a pohodlná cesta míjí další rybník ve volné přírodě (Rytíř) a zavede do obce Jižná.

„Zlatovlásko, krásko, chce tě bohatý král…“

Z Jižné to už je jen kousek cesty k zámku Červená Lhota. Ostatně z Deštné turisté ušli jenom necelých pět kilometrů. „Červená Lhota (něm. Rothlhotta) je renesanční vodní zámek ve východní části jižních Čech na severu Jindřichohradecka. U něj se nachází. Zámek s rybníkem, parkem a některými hospodářskými budovami je od roku 2001 národní kulturní památkou České republiky. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti,“ píše se v encyklopedii. Zámek je často využíván jako filmová lokace (například pohádka Zlatovláska, Svatby pana Voka, Pan Vok odchází, Pan Tau a ještě mno dalších.

Stále po modré turistické značce kolem rybníka Prašivý se dojde do obce Samosoly a dál do obce Pohoří. Za Pohořím turisty čeká další půvabný úsek cesty, a to cesta kolem velkého rybníka Kardaš.

O rybníku Kardaši

„Původně byl menší rozlohy a nejmenoval se Kardaš. Říkalo se mu Starý rybník nad Řečicí. Můžeme ho tedy považovat za jeden z nejstarších rybníků na panství Kardašova Řečice. Vůbec první zmínka o rybníku Kardaš pochází z roku 1493. Najdeme ji ve smlouvě Jindřicha IV. z Hradce (1442-1507), který dal tento rybník svojí manželce věnem,“ píše se o rybníku na stránkách kct-tabor.cz. Katastrální výměra rybníku Kardaš je 614756 m², plocha nádrže 57,1 ha, celková objem 793 tisíc m³.

Něco málo přes tři kilometry zbývají od rybníku do cíle cesty – Kardašovy Řečice. Poslední úsek cesty vede mezi dalšími dvěma rybníky – a je velmi pěkný.

Návštěva Kardašovy Řečice pomůže „zlomit“ onu pověst o zapadlém koutě republiky. Naopak, městečko je velmi pěkné, úhledné a má turistům co nabídnout.  „Kardašova Řečice (německy Kardasch Retschitz) je malé město ležící v severozápadní části okresu Jindřichův Hradec, 12 km západně od okresního města. Má přibližně 2 200 obyvatel. První doklady existence města pocházejí z roku 1267. Město leží na železniční trati spojující Jihlavu a Veselí nad Lužnicí. Název města vznikl dle nedalekého rybníku Kardaš a potoku Řečice, který z tohoto rybníku vytéká,“ uvádí se v encyklopedii. Zamavosti města jsou:

  • zámek Kardašova Řečice z 18. století,
  • zbytky středověkého řečického hradu zvaného též Babka asi jeden kilometr jižně od města,
  • kostel svatého Jana Křtitele.
  • Ve městě je několik restaurací, kde si mohou turisté odpočinout před cestou zpět.

Na vlakovém nádraží výlet končí. Nebyl fyzicky namáhavý. Cesta pěšky byla jen asi 15 kilometrů dlouhá, mohly ji absolvovat i lidé se slabší výkonností a děti od mladšího školního věku.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here