Česká Kanada, tak to je kraj o kterém se ve 20. letech 21. století dost mluví. Což je dobře, protože o České Kanadě se předtím moc nemluvilo. Vybereme si část České Kanady. Navštívíme Maříž. Vesnici, která je synonymem pro moderní, kvalitní, ručně dělanou keramiku. Z Maříže to je jen kousek na trojmezí, kde se stýkají hranice Čech, Moravy a Rakouska. Na cestu stačí turistické boty a větrovka. Budeme v Kanadě.
Kde leží Česká Kanada
Česká Kanada je česká krajinná oblast a turistická destinace, která se rozkládá na pomezí jižních Čech a západní Moravy při jejich trojmezí s Dolními Rakousy, zhruba mezi Slavonicemi, Novou Bystřicí a Kunžakem. Administrativně leží celá v okrese Jindřichův Hradec ve východním výběžku Jihočeského kraje. Oblast se nachází na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny. Nachází se převážně v nadmořské výšce 500–700 metrů.
Proč Česká Kanada?
„Autorem označení Česká Kanada se stal v druhé polovině 20. let 20. století jindřichohradecký rodák Jaroslav Arnošt Trpák, pražský novinář, propagátor aktivního života v přírodě. Inspirovala ho jeho předešlá cesta po Severní Americe, během níž si uvědomil, že k nastartování turistického ruchu v jeho krásném rodném kraji je nezbytná promyšlená propagace,“ uvádí se ve Wikipedii.
„Po roce 1948 označení Česká Kanada zmizelo z veřejného užívání, neboť komunistický režim neměl zájem propagovat lokality oslavující Západ, a už vůbec ne turistický ruch v pohraničí podél Železné opony. Potlačení zájmu o tuto oblast ovšem na druhé straně velmi pomohlo zachovat její relativně nedotčený ráz.
Název však stále přežíval mezi trampy a vodáky, kteří lokalitu ve svém vnímání postupně zúžili na odlehlé pohraniční lesy mezi Jindřichovým Hradcem a Slavonicemi,“ vysvětluje se dál v otevřené encyklopedii.
Vlakem do Slavonic
Turisté se dopraví vlakem do Slavonic. Prohlídku renesančních Slavonic si nechají na jindy, nezbyl by čas na plánovaný pěší výlet.
Od nádraží se vydají Nádražní ulicí severozápadním směrem. Na malém kruhovém objezdu se vydají západním směrem do Mařížské ulice. Po málo frekventované silnici 152 dojdou k odbočce na Maříž (JZ). To je první důležitý cíl.
Maříž, to je hlavně moderní keramika
Maříž je vesnice, která do počátku 90. let byla známa jen tím, „že ji nikdo neznal“. Dokonce se do ní za „bývalého režimu“ nemohl nikdo dostat, protože ležela v ostře střeženém pohraničním pásmu. Vylidněná vesnice se zalíbila akademickému malíři Kryštofu Trfubáčkovi, který zde založil autorskou keramickou dílnu. „Jeho vizí byla od počátku záchrana vysídlené vesnice, která mu svým duchem učarovala a vytvoření harmonického udržitelného prostředí pro kreativní autorskou tvorbu v čisté přírodě.“
V první půlce 90. let měla v Česku ruční keramika nebývalý booom. Mařížská keramika se stala pojmem. Byla jiná: Moderní, stylová, vkusná, řemeslně dokonalá. A jak to už u nás bývá, mařížský styl se stal předmětem nápodoby. Zatímco mnozí epigoni nepřestáli v ekonomickém prostředí, mařížská dílna se stále drží.
„Jsme malá řemeslná manufaktura a restaurace na pomezí Čech, Moravy a Rakouska v bývalém pohraničním pásu. Vyrábíme ručně točenou a autorsky malovanou keramiku, vaříme z lokálních surovin a obnovujeme vysídlené a zdevastované pohraničí. Našim cílem je ekonomická, sociální a ekologická udržitelnost firmy a záchrana takřka zaniklé vesnice,“ uvádějí mařížští na svých webových stránkách. „Naše 100% ruční, české výrobky dodáváme do různých výtvarných galerií po celé republice i v zahraničí.“
Duch místa se udržel, filosofie dílny se přizpůsobila podmínkám 21. století. „Hoďte možné obavy a rozpaky za hlavu a přijďte do našich dílen v Praze – Braníku, Slavonicích a v Maříži zažít čirou radost z tvoření. Není nic jednoduššího, stačí vzít do rukou štětec, rydlo a pod vedením našich zkušených lektorek se stát tvůrcem svého jedinečného originálu,“ nabízejí příchozím zájemcům.
Keramika Maříž je dobrým turistickým cílem. A třeba příležitostí k zakoupení suvenýru trvalé hodnoty.
Z Maříže na Trojmezí
Navštěvovat geograficky zajímavá místa bývá častým důvodem k turistickým vycházkám. Jedním z takových míst je Trojmezí v České Kanadě. Místo, kde se stýkají hranice Moravy, Čech a Rakouska. „Trojmezí, německy Dreiländerstein, se nachází přibližně dva kilometry západně od Maříže na cyklostezce č. 1003 a Greenway Praha – Vídeň.“ Poblíž trojmezného kamene na státní hranici jsou další historické kameny panství.
„I když jste dost kilometrů v hloubi Jihočeského kraje, historická hranice Čech a Moravy probíhá právě tady. A zde se právě dotýká Rakouska. Jsme na ukrytém trojmezí mnoho let schovaného za ostnatými dráty. Stále patrné vojenské lesní silničky zvané signálky a zarůstající pás lesa vykácený kolem nich připomínají, kudy vedla Železná opona,“ píše se na portále turistika.cz.
Mohlo by vás zajímat
- Dačicko: Nejkrásnější místa česko-moravsko-rakouského trojmezí
- Slavonice: Renesanční skvost na česko-moravsko-rakouském pomezí
- Jindřichův Hradec: Tip na hodnotnou dovolenou v Česku
