Černá Hora

Černá Hora je mladý stát  – ovšem s dlouhou historií. Nejtypičtější vlastností, kterou se obyvatelé Černé Hory zapsali do dějin, je národní hrdost a statečnost.  „Černohorské ohlasy“  nacházíme i české kultuře. Černá Hora, která vznikla teprve v roce 2006, je ideální destinací k odpočinku, sportu, poznávání.

Černá Hora na mapě Balkánu

Černá Hora (Црна Гора, Crna Gora) je malý stát (13 812 km² a necelých 700 tisíc obyvatel) na území bývalé Jugoslávie. Je položen v horách na pobřeží Jaderského moře.

Černá Hora (někdy také Montenegro) má společnou hranici  s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Albánií a Kosovem. Černá Hora vznikla v roce 2006, a to na základě plebiscitu o samostatnosti. Hlavním městem Černé Hory je Podgorica.

Slovanské osídlení

Krajina Balkánu byla osídlena už na „na počátku věků“, respektive kolem roku nula. Území obývali Ilyrové (národ indoevropského původu), které v době stěhování národů vytlačili Slované. Asi v desátém století vzniklo a několik století „fungovalo“ tak zvané Zetské knížectví (středověký státní útvar nacházející se na Balkáně v jihovýchodní Evropě). To ovšem v 15. století dobili Turci.

Někteří obyvatelé „Zety“ z okupovaného území uprchli do nepřístupných hor, usadili se tam a založili samostatný státní útvar Černá Hora, který byl nezávislá na osmanské říši. Poloha v nepřístupných horách sice zemi přirozeně chránila, ale zároveň ji také izolovala od veškerého společenského a technického pokroku. Země stále čelila útokům osmanských Turků – ale nikdy nebyla Turky zcela ovládána.

Sokolská čapka „černohorka“

Statečný lid Černé Hory byl významným symbolem, příkladem, vzorem pro naše české národní buditele. A to do té míry, že zakladatelé tělocvičného spolku Sokola Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner navrhli prvnímu výtvarníkovi sokolského kroje (Josefu Mánesovi) mužskou čapku černohorského národního kroje jako součást kroje českých sokolů.

Černohorská čapka bojovníků za svobodu je regulích Sokola popsána: „Čapka černá s pérem ne přes 16 cm dlouhým, nad levým okem ležatě připnutým červenou kokardou s monogramem sokolským.“

Vládu popů nahradila knížata

V Černé Hoře vládli pravoslavní biskupové (metropolité), kteří měli sídlo v Cetinji. V roce 1852 se Černá Hora stala světským knížectvím. Vlády se chopila dynastie Petrovićů-Njegošů. O šestadvacet let později se země definitivně vymanila z osmanského vlivu a stala mezinárodně uznávanou zemí. To byl opět pozitivní impuls pro osobnosti české kultury.

Černohorské madony Jaroslava Čermáka

Černohorská tématika velmi inspirovala českého malíře Jaroslava Čermáka (1830 až 1878) . „Čermák vedle námětů z válečného konfliktu Černé Hory s Tureckem vyhledával také motivy z každodenního života obyvatel této nejjižnější slovanské země. Černá Hora malíře okouzlila svými prastarými obyčeji a zvyky i nedotčenou přírodou. Často se vracel k tradičnímu zobrazení matky s dítětem, které řešil v mnoha variantách a obměnách, zasazené do interiéru i přírody,“ uvádí se na stránkách pražské Národní galerie k obrazu Černohorská madona – Černohorka s dítětem.

První světová válka

  • V roce 1910 bylo knížectví povýšeno na království.
  • V první světové válce bojovala Černá Hora na straně Dohody, ale počátkem roku 1916 byla obsazena rakousko-uherskou armádou.
  • Poté byla Černá Hora roku 1918 připojena ke Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
  • Od roku 1922 byla většina území původního Černohorského království spojena s Bokou Kotorskou.

Boka Kotorská

Proč nám název „boka Kotorská“ připadá tak známý? Čím zátoka proslula, že se nám „boka Kotorská“ natrvalo usadila v povědomí?

  • Nejprve k tomu názvu: Slovo „boka“ znamená „zátoka, záliv“. Je tedy nesmyslné použití názvu destinace „bokakotorský záliv“, jak v současné době uvádějí některé české cestovní kanceláře.

Ale především: V roce 1918 se záliv stal dějištěm vzpoury v boce Kotorské, po níž byli popraveni i čeští námořníci František Rasch a František Koucký. A to je ta událost, o které jsme se učili už v základní a na střední škole a vlivem které se nám boka Kotorská trvale usadila v paměti.
A ještě: Za první republiky byla boka Kotorská i přístavem pro československé lodě.

Konec samostatnosti Černé Hory

Při administrativní reformě Jugoslávie roku 1929  bylo celé území novodobé Černé Hory spolu s dalšími územími začleněno do Zetské bánoviny, zatímco cíp původního Černohorského království, v okolí dnes kosovského města Peć, byl začleněn do Vardarské bánoviny. Tento stav vydržel až do roku 1941, kdy byla Jugoslávie obsazena jednotkami nacistického Německa a Mussoliniho Itálie.

Občanská válka v Jugoslávii

Po druhé světové válce se Černá Hora stala jednou z republik Socialistické federativní republiky Jugoslávie (SFRJ).

Černá Hora se nezapletla ve větší míře do občanské války v 90. letech. Pro spojenectví s Miloševićovým Srbskem ale musela nést důsledky:  embargo, bombardování silami NATO a ekonomickou krizi, což ještě více snížilo již tak nízkou životní úroveň.

Nezávislost na základě plebiscitu

  1. Během 90. let začala postupně vzrůstat nespokojenost se severním sousedem;
  2. roku 2003 získala Černá Hora ještě vyšší autonomii vytvořením státního společenství Srbsko a Černá Hora;
  3. Černá Hora získala plnou nezávislost po referendu v roce 2006, kde se 55,5 % oprávněných voličů vyslovilo pro vystoupení z federace Srbsko a Černá Hora.
  4.  Dne 28. června 2006 se Černá Hora stala 192. členem Organizace spojených národů.
  5. Od června 2017 je členem NATO;
  6. kandidátskou zemí Evropské unie.

Zdroj: S Využitím Wikipedie

Foto: pixabay.com

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here