Mapa Černé Hory

Černá Hora je jeden z nejmladších států na území Evropy. Leží v hornatých oblastech Balkánského poloostrova, na břehu Jaderského moře. Černá Hora je díky své poloze a geografickému členění turisticky atraktivní země. Nabízí pláže na jadranském pobřeží, vysoké hory, divoké řeky, jezera a téměř nedotčenou přírodu. Obyvatelé Černé Hory mluví slovanským jazykem, takže se v Černé Hoře dorozumí i lidé i bez znalosti cizích řečí.

Černá Hora, Montenegro

Černá Hora (Montenegro) leží v jihovýchodní Evropě. Jedná se o jeden ze států vzniklých rozpadem bývalé Jugoslávie, třebaže historie Černé Hory jako státního útvaru je mnohem starší.

Černá Hora sousedí s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Albánií a Kosovem. Západní hranici tvoří pobřeží Jaderského moře. Hlavním městem Černé Hory je Podgorica.

Hornatá Černá Hora

Černá Hora má rozlohu 13 812 km². Název země charakterizuje i její utváření – Černá Hora je stát velmi hornatý. Patří do rozsáhlého masivu Dinárských hor. Nejhornatější je sever a západ země a pobřežní pás. Nejvyšší skalnaté vrcholy přesahují nadmořskou výšku dva a půl tisíce metrů. Hory tvoří vápenec a dolomit, časté jsou krasové útvary (jeskyně, ponorné řeky). Nejhlubší jeskyně je Iron Deep (1169 m). Její v současnosti zmapovaná délka jsou víc než tři kilometry. Horské oblasti trpí nedostatkem vody, protože potoky často ztrácejí ve vymletém vápencovém podloží.

  • Nejvyšším – a turisticky velmi atraktivním -pohořím je Durmitor na severozápadě země.
  • Na něj navazuje na východě pohoří Sinjajevina, které je tvořeno soustavou náhorních plošin.
  • V západní části země se poblíž hranic s Bosnou a Hercegovinou rozkládají masivy Ljubišnja, Pivska Planina, Volujak, Bioć, Maglić a Golija.
  • Nížiny se na reliéfu země nacházení v okolí Skadarského jezera a okolo dolních toků řek Morača a Zeta.
  • Celá země patří k seismicky aktivním místům s častými otřesy půdy.

Obyvatelstvo Černé Hory

Podle sčítání lidu v roce 2011 má Černá Hora 620 029 obyvatel. Průměrná hustota osídlení je 45,2  obyvatel na jeden kilometr čtvereční. Demografické složení:

  • Černohorci 44,98 %
  • Srbové 28,73 %
  • Bosňáci/muslimové 11,96 %
  • Albánci 4,91 %
  • Romové 1,34 %
  • Chorvaté 0,97 %

Srbové obývají nejvíce severní část Černé Hory a okolí města Herceg Novi v Boce kotorské. Většina z nich odmítá postavení menšiny a považuje se v Černé Hoře za autochtonní národ. Bosňáci obývají převážně region Sandžaku v severní části země. Albánci jsou většinovým etnikem ve třech příhraničních oblastech s Albánií a Kosovem (Ulcinj, Tuzi, Plav, Gusinje), Chorvaté jsou rozptýleni nejvíce v Boce kotorské. V porovnání s předcházejícím sčítáním lidu (r. 2003) se počet Černohorců zvýšil o cca 2 % a počet Srbů se snížil o cca 3 %.

Náboženské složení:

  • pravoslavní 72,07 %
  • muslimové 19,11 %
  • římští katolíci 3,44 %
  • ostatní 1,24 %

Podnebí a počasí v Černé Hoře

Černá Hora leží v subtropickém podnebném pásu středozemního typu. Klimaticky se Černá Hora dělí na dvě podnebná písma.

  1. V přímořské části je středozemní podnebí s teplým a suchým létem a mírnou deštivou zimou. Průměrná teplota vzduchu je v lednu 8 °C a v červenci 27 °Celsia.
  2. Ve vnitrozemí je podnebí mírně kontinentální, v lednu je průměrná teplota -3 °C, v červenci 18 °Celsia.

Na pobřeží spadne průměrně 1400 mm vody ročně. Vyšší srážky jsou obvyklé na jaře a na podzim. Velmi vysoké srážky zachycují hory nad bokou Kotorskou, kde ročně spadne až 4928 mm, což z ní činí nejdeštivější místo Evropy.

Vodstvo Černé Hory

Významnými řekami jsou Zeta, Morača, Komarnica (Piva), Lim, Tara, Cetina. Řeky Černé Hory spadají do tří různých úmoří. Většina řek teče do Černého moře.

Největší vodní plochu v zemi představuje Skadarské jezero nedaleko pobřeží, dále také jezero Krupačko a Liverovići u Nikšiće, Crno jezero v Durmitoru, Biogradsko jezero v Bjelasici a Plavské jezero na úpatí masívu Prokletije.

Zdroj: S využitím údajů MZV ČR a Wikipedie

Foto: freeimages.com, mapy.cz

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here