Cukr

Jednoduché sacharidy, tedy cukry, jsou díky své návykovosti často označovány za drogu 21. století. Ačkoli se bez nich díky jejich chuti a psychickému povzbuzení často nechceme obejít, všichni víme, jak moc láska k cukrovinkám umí uškodit.

Co o něm víme?

Bílý cukr je pro nás zdrojem energie a jednoduchých sacharidů, o které naše tělo příliš nestojí – vyžaduje totiž ty složité, které by měly s malou dávkou sacharidů jednoduchých celkově tvořit 55 – 60 % našeho denního příjmu energie. Sacharidy představují nejenom nakopnutí k psychickým a sportovním výkonům, ale také tvorbu zásobních látek a základní stavební prvek chrupavek a vazů.

A co když je cukru, tedy jednoduchých sacharidů, v těle přespříliš? Škodí to nejenom růstu obezity. Cukr také výrazně podporuje bakterie způsobující zubní kaz a svým způsobem urychluje stárnutí. Velkým přežitkem a mýlkou je tvrzení, že pakliže budeme jíst nadbytek cukru, dostaneme cukrovku. Není to tak jednoduché, cukrovka totiž není přímo výsledek nějakého předávkování. Jde o zvýšenou hladinu cukru v krvi. Na základě diagnózy vyžaduje následné vyhledávání syntetických a přírodních sladidel, které by byly k cukru vhodnou alternativou. Mezi přírodní sladidla patří třeba agávový sirup, přírodní fruktóza, javorový sirup a některé typy medu. Z kategorie chemických je výběr pochopitelně o něco větší, mnozí však raději sáhnou po sladidlech přírodních – představují totiž přeci jen určitý životní styl.

Cukr v dětské výživě

Problematika příjmu jednoduchých sacharidů je řešena zvláště v dětském věku. Právě naše malé ratolesti totiž s velkými obtížemi většinou odtrháváme od regálů s lízátky, bonbóny, mléčnými čokoládami a jinými cukrovými bombami. Štěstím je to, že díky rychlejšímu metabolismu si dětské tělo s cukry umí poradit o něco lépe, než to naše. Přesto je vhodné nepodmiňovat tuto závislost už v dětském věku – cukrátka a sladkosti by rozhodně neměly mít pevné místo v jídelníčku našich nejmenších.

Výroba cukru

Cukr se vyrábí především z cukrové řepy, a to vyluhováním vodou při různých teplotách. Takto vzniklá šťáva se následně čistí, filtruje a vaří. Ve finále dochází ke krystalizaci a plnění forem či sušení na jiné typy cukru. Jde samozřejmě o velice jednoduchý popis výroby cukru, celý proces je totiž velice složitý a náročný.

Zajímavost na konec

Běžná spotřeba cukru na osobu se průměrně pohybuje okolo 40 kilogramů ročně. V USA toto číslo stoupá až na dvojnásobek.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno