Když je dobrý rok, je úroda těchto hub opravdu obrovská. Pokud je už nezvládáte konzumovat jako řízky nebo smaženici, poradíme vám, jak sušit bedle a následně z nich vyrobit chutné houbové koření.
Při sběru si samozřejmě musíte být sbíranou houbou na sto procent jistí. U nás existují i nejedlé druhy bedel, případně lze tyto houby zaměnit i s jedovatými muchomůrkami. Vždy proto sbírejte bedly už vysoké a s roztaženým kloboučkem, kdy je záměna nejméně pravděpodobná. Naopak malé plodnice, které sotva prorazily půdní kryt, ponechte raději na místě.
Sušení bedel je vlastně hračka
Pro začátek bedly dobře očistěte. Úvodní fázi tohoto procesu byste i měli odbýt už v lese. Nejedlé nožky ponechte na místě a z kloboučku odstraňte i co nejvíce uschlého listí jehličí. Pokud je dáváte do košíku s jinými houbami, tak vždy tak, jak rostly v lese. Tedy lupínky dolů. Právě mezi jejich lupínky se může dostat nejvíc nečistot, které odtud půjdou jen obtížně odstranit.
Až budete doma, pak hrubé dočištění dokončete a kloboučky navíc ještě trochu oškrábejte nebo sloupněte. Stačí opravdu jen lehce. A pokud máte dojem, že na bedlách přece jen ulpěla nějaká ta špína, nezbude vám, než přistoupit i k mokrému čištění. A jak to probíhá?
Jednoduše je nakrájejte na menší kousky. Ty pak vhoďte do větší mísy s vodou a rukama dobře promíchejte .A to samozřejmě několikrát. Těžký písek, hlína apod. se usadí na dně. Houby ručně vyberte a nechte dosušit na vhodném místě. Čím méně vody budou obsahovat, tím pro následné sušení lépe.
Vystačíte si jen s obyčejnou troubou
Následně bedly nakrájejte nebo natrhejte na malé kousky. Jde to snadno a to tím spíš, že nemusí být nijak zvlášť úhledné. Poté je vysypte na plech, vyložený pečícím papírem. Nejlepší je, pokud máte horkovzduch, ale půjde to i v obyčejné troubě. Teplotu nastavte asi na 60 °C a sušte.
To, že jsou bedle sušené, poznáte snadno. Stačí je rozdrtit. Pokud se rozpadnou na prach bez odporu, pak máte hotovo. Snažte se je nadrtit na co nejmenší kousky. Poté můžete už hotovou kořenící směs z bedel nasypat do sklenic. Lepší je však drť ještě „prohnat“ přes drobné sítko, které oddělí velké kousky. Drobný prášek pak uchová vaše jídlo mnohem rovnoměrněji a rychleji.
Navíc své jídlo obohatíte o mnoho cenných prvků, které bedly obsahují. A zapomenout nesmíme ani na jejich jedinečnou chuť, kterou si tímto postupem zachovají. Hotový prášek skladujte v temných dobře uzavíratelných nádobách a odebírejte ho vždy podle potřeby. Na polévku vám bude stačit lžička, na masovou omáčku nejspíš o něco málo více.
A můžete ho i zamrazit nebo použít jako milý dárek třeba pro jiného milovníka houbaření. Koneckonců, koření ze sušených bedel u nás zatím příliš často k vidění nebývá.
