Běžný klasický rohlík dnes potkáme prakticky v každém obchodě s potravinami. Jeho složení, rozměry i váha však v posledních desetiletích prošly řadou změn, a neméně jich toto oblíbené pečivo nejspíš ještě čeká.
Mnoho z nás považuje obyčejný rohlík za nedílnou součást každodenní stravy. Někteří lidé by jej pak bez ostychu prohlásili za základní potravinu. Z rohlíku se stala prakticky ikonická komodita českých diet, a jeho typický tvar je dnes zafixován do pamětí všech již od útlého věku. Přesto však nejsou jeho rozměry či váha ani zdaleka tak standardizovány, jak si možná mnozí myslí. Pojďme se tedy na rohlík podívat detailněji.
Klasický supermarketový rohlík podléhá nenápadným změnám
Za pomyslný etalon pro populární pečivo je často považován standardní tukový rohlík o váze 43 gramů. Tuto váhu však rohlík neměl vždy. Není tomu tak dávno, co se dal tento druh pečiva pořídit s gramáží 50 gramů. I takový rohlík však lze dnes najít v obchodech. Zpravidla nese přídomek staročeský, a jeho cena bývá i o několik korun vyšší než u rohlíku klasického.
Některé zdroje pak uvádí, že by se váha supermarketového tukového rohlíku mohla v budoucnu znovu snížit. Proč se tedy tato hodnota v průběhu let postupně snižuje?
Za změnou gramáže stojí zejména vyšší náklady
Přestože pro někoho nemusí být několikagramový rozdíl nijak markantní, nelze jej při posuzování kvality rohlíku zanedbávat. Mnoho spotřebitelů pak bere samotnou hmotnost jako jedno z kritérií při výběru z jednotlivých výrobců. Není tedy pro pekařství výhodnější raději upřednostnit vyšší gramáž nad nižší?
Trik spočívá v taktice chytrého zdražování, které se objevuje u stále více potravin i dalších výrobků denní spotřeby. Namísto zvýšení ceny tak dojde ke zmenšení balení či právě ke snížení gramáže daného výrobku. Ve výsledku pak výrobce ušetří celkové výrobní náklady, jelikož může za stejnou částku vyrobit méně produktu.
Podniky, které tímto způsobem zasahují do tržní ekonomiky, se pak zpravidla často ohání zvyšujícími se náklady na provoz, vyššími cenami surovin a dalšími důvody, kvůli kterým zkrátka zdražit musí. Je však otázkou, zda-li by přímé zdražení výrobku nepůsobilo na zákazníky upřímněji než pozvolné snižování jeho velikosti na úkor zachování lákavé cenovky.
Přichází s nižší váhou i horší kvalita?
Poslední dobou se mezi spotřebiteli objevují názory, že se kvalita pečiva v průběhu posledních let výrazně zhoršila. Někteří pak dokonce tvrdí, že pekárny používají pro své výrobky staré pečivo, které pomelou a znovu zapečou do nových výrobků. Je tedy možné, že by ze stávajících 43 gramů rohlíku mohlo výraznou část tvořit několik dní staré pečivo? To je nejspíš otázka na jednotlivé výrobce, každopádně chuť poctivého, čerstvě upečeného rohlíku je v mnoha směrech unikátní a nenapodobitelná.
V hmotnostním rozdílu může hrát roli i složení
To, že se váha rohlíku sníží, nemusí být nutně výsledkem menší porce. Mění se i poměrné zastoupení jednotlivých složek potravin, zejména pak tuků. Starší generace pravděpodobně pamatují křehké a křupavé rohlíky. Tato struktura byla výsledkem vyššího obsahu tuků, které z tehdejších 50 gramů tvořily zhruba 8 gramů. Dnes se váha rohlíku snížila o zhruba 20 %, obsah tuku však klesl téměř o polovinu, a pohybuje se někde mezi 4 až 5 gramy na jeden rohlík. Díky tomu je toto světlé pečivo zpravidla gumovější, a pocit zakousnutí do pevné krusty na jeho povrchu tak nejspíš znova jen tak nezažijeme.
Konzumace klasického rohlíku na denní bázi se nedoporučuje
Kromě tuků obsahuje běžný rohlík zejména sacharidy. Je tedy zdrojem energie, kterou však naše tělo neumí efektivně využít. Z rohlíku se tak stává jakási kalorická bomba. Rychlý nárůst hladiny cukrů může navíc vést k celkové metabolické nerovnováze, a častá konzumace bílého pečiva tak může být předpokladem vzniku například cukrovky či jiných závažných onemocnění. Potrpíte-li si tedy na rohlíky, zkuste raději sáhnout po tmavých či celozrnných alternativách pečiva.
