Lichořeřišnice – pěstování

Lichořeřišnice (Tropaeolum) patří do čeledi lichořeřišnicovité a patří k nejoblíbenějším popínavým květinách. V čeledi je zahrnuto na více než 80 druhů, v našich zahradách se ale obvykle objevuje jen několik z nich. Lichořeřišnice patří k okrasným rostlinám, které poskytují nejčastěji oranžové květy. Ví se o ní ale také to, že tyto květy i listy jsou jedlé a dokonce zdraví prospěšné. A to jsou všechno důvody, proč ji pěstovat.

Lichořeřišnice květ

Krátká historie

Lichořeřišnice byla objevena v Peru v 16. století. Původní obyvatelé ji používali do pokrmů i léčebných elixírů. V 17. století se odvážným holandským zahradníkům podařilo zkřížit tento druh a vznikla tak lichořeřišnice větší, jeden z dnešních nejznámějších druhů lichořeřišnice. Tato rostlina byla v první řadě pěstována jako okrasná rostlina, nicméně s postupem času ji lidé začali užívat také jako lék proti kurdějím. Rostlina může mít výhony dlouhé až 4 metry (většinou jich ale dosahuje pouze v ideálních podmínkách), květy jsou oranžové, žluté, červené nebo smíšené barvy a vyznačují se kulatými a mírně zvlněnými okvětními lístky.

Lichořeřišnice

Druhy lichořeřišnice

Jak už bylo řečeno, druhů lichořeřišnice může být více. Zde jsou tři nejčastější druhy.

Lichořeřišnice větší

Tento druh lichořeřišnice je asi nejznámější a nejčastěji se objevuje v našich zahradách. Latinský název této rostliny zní Tropaeolum majus. Je to velice krásná odrůda, která se pěstuje především pro své velké, nádherné a mnoha barevné květy. Listy této rostliny jsou kulaté a talířovité. V Jižní Americe, kde má svůj původ, roste jako trvalka, u nás ji ale pěstujeme jako jednoletou rostlinu. Na délku může dosahovat až 3 m, nicméně pro kompaktnější růst je vhodné udržovat velikost okolo 30 až 40 cm. Jednotlivé odrůdy mohou mít různé barvy i tvar květů či listů:

  • „Alaska“ má bílé nebo krémově skvrnité listy.
  • „Alaska Salmon Orange“ má lososově oranžové květy s tmavým středem.
  • „Alaska Mixed“ je k dispozici v různých barvách.
  • „Jewel of Africa“ je popínavá rostlina, která dosahuje délky asi 2 m.
  • „Hermine Grashoff“ obsahuje polodvojité květy oranžovo červené barvy, je to zakrslá odrůda.
  • „Double Darjeeling“ má taktéž polodvojité květy tmavě žluté barvy.
  • „Apricot Gleam“ se vyznačuje polodvojitými květy lososově oranžové barvy.

Lichořeřišnice

Tropaeolum peregrinum (kanárská réva)

Svým vzhledem si s předchozím druhem příliš nezadá, to však neznamená, že se jedná o méně atraktivní květinu. Je zajímavá svými zelenomodrými laločnatými listy a silně členitými květy, které jsou v barvě kanárkově žluté. Květy mají výrazné ostruhy. Jedná se o popínavou rostlinu, kterou dorůstá do délky 2 až 3 metry a pro svůj růst vyžaduje podporu. Kvete obvykle v průběhu července až do pozdního podzimu. Květů má opravdu mnoho, proto je u zahrádkářů tolik oblíbená. Tento druh je vhodný spíše na zahradu než na terasu či balkon.

Lichořeřišnice hlíznatá

Lichořeřišnice hlíznatá (Tropaeolum tuberosum) patří k mnohem méně oblíbeným druhům, než předchozí dva. I nyní se jedná o popínavou rostlinu, která dorůstá do délky obvykle 2 m. její název je odvozen od toho, že hlízy rostliny jsou tlustší. Pokud je přes zimu budete uchovávat v chladné místnosti v suché rašelině, může se dočkat dalšího roku. V teplejších částech země může dokonce přečkat zimu i v zemi, je však zapotřebí použít dobrý mulč. Květy, které produkuje tato odrůda, nejsou velké, ale jsou nádherné – mají červenooranžovou barvu. Také stonky mají červenou barvu. Tato odrůda kvete od poloviny léta do pozdního podzimu.

Požadavky na půdu

Lichořeřišnice je rostlina, která se přizpůsobí téměř jakýmkoli půdním podmínkám. Jediným opravdu důležitým požadavkem je dobře propustná půda. V podmáčené půdě, kde se drží voda, kořeny budou hnít a rostlině se nebude dařit. Pokud ale chcete dosahovat co nejlepších výsledků při pěstování lichořeřišnice, je dobré zaměřit se také na půdu. Listům lichořeřišnice se nejlépe daří v půdě bohaté na živiny (na úkor květin), květy vám zase více porostou v chudší půdě (na úkor listů). Ideální je slunné stanoviště, nicméně rostlina poroste dobře i v polostínu.

Lichořeřišnice semena

Výsadba lichořeřišnice

Lichořeřišnici vyséváme brzy na jaře, avšak ven až po definitivním odeznění mrazů – obvykle tedy v druhé polovině května. Pokud chcete, aby rostlina vykvetla co nejrychleji, sázejte jednotlivé rostliny v rozestupech alespoň 30 cm a do hloubky více než 1 cm (ke klíčení je zapotřebí absolutní tma). První klíčky můžete vidět již po 7 až 10 dnech. Už při výsadbě myslete na to, že se jedná o popínavou rostlinu, která ke svému zdravému růstu bude vyžadovat určitou podpěru. Může jít o plot, ale také různé mřížoviny a příčky.

Pěstování lichořeřišnice

Lichořeřišnice roste opravdu rychle a dobře se rozšiřuje, proto bude dobré její růst kontrolovat. Proto je vhodné ji pravidelně zastřihovat. Doporučuje se také průběžně odstraňovat odkvetlé květy, které zabrání namáhání rostliny směrem k tvorbě semen. Pokud si chcete lichořeřišnici zasadit i příští rok, můžete několik odkvetlých květů zachovat a semena si uchovat do příští sezóny.

Lichořeřišnice

Zalévání a hnojení

V období klíčení udržujeme půdu neustále vlhkou – obvykle stačí zálivka dvakrát týdně. Pokud své lichořeřišnice ale pěstujete v květináči, bude zapotřebí častější zálivka, protože půda v květináčích se vysušuje rychleji. V půdě květináče by nemělo dojít k vyschnutí v hloubce více než 1 cm. Při krátkodobém zanedbání lze rostlinu většinou snadno přivést zpět k životu zvýšenou zálivkou. Hnojení není potřeba a dokonce se ani nedoporučuje. Vede totiž k nadměrnému růstu listů na úkor květů. Jedinou výjimkou jsou rostliny v květináčích, které mohou, ale nemusí být během vegetace doplněny minimální dávkou hnojiva.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here