Muchovník – pěstování

Muchovník (Amelanchier), známý také jako kanadská borůvka, je krásný, vytrvalý a odolný velký keř nebo malý stromek. Pěstování muchovníku není příliš složité a bude se mu v zásadě dařit všude tam, kde vašim běžným borůvkám.

V zahradnictvích je k dostání zejména muchovník Lamarckův (Amelanchier lamarckii) s volnou korunou, jež může v podobě stromku nebo keře dosáhnout výšky asi 5 metrů. Poznáte ho snadno. Jeho mladé listy jsou načervenalé a zelenají teprve později. A stejnou barevnou proměnou projdou i na podzim. Listy jsou spíše menší, eliptické, květy pak bílé, rostoucí ve větších skupinkách. Vyvíjejí na přelomu dubna a května.

Muchovník Lamarcků má ovoce podobné borůvce. Plody dozrávají v červenci a srpnu a mohou být vybarveny téměř dočerna. Jsou velmi chutné, šťavnaté a sladké. Lze je jíst syrové nebo z nich vyrobit džusy či džemy. A jsou vhodné také pro mražení.

Měli byste vědět: Jejich nutriční hodnota převyšuje dokonce i borůvky, a to zejména, pokud jde o obsah antioxidantů, bojujících proti volným radikálům. Také obsahují v hojné míře železo, vápník a draslík. Hravě tak překonají téměř jakékoli jiné ovoce.

Muchovník

Muchovník je rostlina velice tolerantní k zemině, takže skutečně velmi dobře roste na většině zahradních půd. Je rovněž značně odolný vůči suchu a znečištění ovzduší, takže se mu bude dařit i tam, kde běžným borůvkám ne. Upřednostňuje ovšem slunečné lokality nebo ty jen mírně zastíněné. A vyniká i skvělou odolností proti mrazu, nevadí mu dokonce krátkodobě ani teploty okolo -40 ° C.

Je to ovšem také velmi dekorativní rostlina, proto se může pěstovat v zahradách jako solitér, ale i jako součást pásma s jinými ozdobnými křovinami, kvetoucími na jaře. Líbit se jí bude například ve společnosti zlatice nebo šeříků. A poslouží i k vytvoření volně rostoucí živých plotů.

Muchovník je značně náchylný na nedostatek vody, ale na druhé straně může trpět i jejím nadbytkem. Proto by měl být zavlažován jen během období sucha. A nesvědčí mu pěstování na mokrých, studených a zaplavovaných půdách, ale ani těch extrémně alkalických nebo kyselých. Jsou-li muchovníky dlouhodobě vystaveny suchou, špatně rostou, často onemocní a jen velmi sporadicky kvetou.

Obvykle nevyžadují řezání, samy se postarají o vzdušnost i kompaktní růst. Ovšem pokud je potřebujeme mírně vytvarovat nebo jednoduše zkrátit přesahující větve, měli bychom to udělat na jaře ještě před zahájením vegetace.

Ochranu před zimními mrazy muchovníky nepotřebují. Výjimku tvoří jen mladé rostliny v prvním roce po výsadbě, zasazené v podhorských a horských oblastech. Těm se zavděčíte vyšší vrstvou chvojí nebo překrytí jutou či netkanou textilie. V bezmrazých dnech pak budou muchovníky všeobecně vděčné za mírnou zálivku.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here