V současné době už se do pěstování ovsa v domácnostech nikdo nezajímá. Problémem totiž může být to, jakým způsobem oves zpracováváme. Přesto se jedná o plodinu, kterou považujeme za zdravou. Můžeme ji najít v nejrůznějších formách, například součástí jogurtů nebo tyčinek, ve formě ovesných vloček atd. Oves ale není příliš náročný na pěstování a nemusíte jej zasít celý lán, abyste z něj něco měli. Pro domácí použití vám postačí jen velmi malé políčko.
Oves setý
Latinský název zní Avena sativa. Jedná se o rostlinu, která je uznávána odborníky na výživu, ačkoli její komerční pěstování se rok od roku snižuje. Oves setý je jednoletá rostlina, která může dorůst do výšky až 110 cm. Používá se nejen v potravinářství, ale také v průmyslových odvětvích.
Střídání plodin
Pokud se rozhodnete pro pravidelné pěstování ovsa, měli byste vědět, že se nevyplatí pěstovat jej na stále stejném stanovišti. Důvodem jsou škůdci, zejména háďátko obilné (Aphelenchus avenae). Tento škůdce se pouští nejenom do ovsa, ale také do ostatních druhů obilovin. Oves bychom tedy neměli pěstovat ani na místě, kde jsme předtím pěstovali jinou obilovinu – a to s časovým odstupem alespoň pěti let.
Prospěch z ovsa
Oves má jedinečné fytosanitární vlastnosti. Jeho kořeny produkují alkaloid, který je zodpovědný za snižování množství takových patogenů, které způsobují plísňová či houbová onemocnění. Samotný věc na plísně také netrpí. V praxi se proto oves používá jako předplodina jiných druhů obilovin, včetně pšenice. Zařazení ovsa do osevního postupu může výrazně omezit rozvoj patogenních patogenů v následných plodinách – má velmi pozitivní dopad na produktivitu obilovin a rentabilitu jejich pěstování.
Stanoviště
Oves je poměrně náročný na vodu. Zejména v období, kdy se vyvíjí stébla, je důležité dopřát mu dostatek vody. Proto jsou k pěstování nevhodné příliš propustné půdy, kde hrozí rychlé vysychání. Kromě velmi lehkých písčitých půd můžeme ale oves pěstovat na jakémkoli jiném typu půdy. Kořeny ovsa jsou velmi odolné a mají velmi zajímavou vlastnost. Dokážou totiž absorbovat i takové živiny z půdy, se kterými by ostatní rostliny mohly mít problém. Navíc není citlivý na nedostatek vápníku a je tolerantní k nadbytku hliníkových a manganových iontů, dobře snáší i poměrně silné okyselení půdy (v rozmezí pH 4,5-7,2).
Výsev
Čím později zasejete, tím menší výnos zrna budete mít. Nízké jarní teploty podporují dobré zakořenění, proto by se oves měl vysévat co nejdříve. Čím dřívější výsev, tím vyšší, stabilnější a kvalitnější bude oves. Zapotřebí je ale zaměřit se na hustotu setí. Pokud je zaset příliš hustě, nebude mít dostatek prostoru pro svůj růst. To se projeví na množství zrn. Ideální je zasít 400 až 500 rostlin na metr čtvereční.
Hnojení
Jak už bylo řečeno, kořeny ovsa jsou schopny absorbovat takové živiny, jaké by jiné rostliny využít nedokázaly. Je to způsobeno silným kořenovým systémem. Díky tomu si oves poradí i v náročnějších polohách. Dokáže totiž sebrat živiny i z hlubších vrstev půdy. Oves s výnosem 1 tuny zrna a odpovídajícím množstvím slámy v průměru spotřebuje: 20-26 kg dusíku, 13 kg fosforu, 32 kg draslíku, 10 kg vápníku, 5 kg hořčíku, 4 kg síry. Tyto živiny by měly být dodány do půdy ještě před zasetím.
Obvykle se používá hnojivo s obsahem fosforu a hořčíku, které zlepšuje odolnost ovsa proti chorobám, nedostatku vody a poléhání. Tyto prvky jsou důležité také pro plnější zrna a rovnoměrné zrání. Avšak kvalitu zrn ovlivňuje zejména dusíkaté hnojení, které zvyšuje obsah bílkovin v zrnu. Příliš mnoho dusíku ale vede k pomalejšímu zrání a tím klesá i kvalita zrna.
Fungicidy
Oves považujeme za zdravou potravinu také z toho důvodu, že se při pěstování obejde bez fungicidů. Oves ze všech obilovin konkuruje plevelům nejlépe. Vyplývá to z raného termínu setí. Ačkoli oves není mrazuvzdorný, dokáže odolat jarním mrazíkům, proto se může vysévat již velmi brzy. Oves velmi rychle roste, dokáže rozšířit jak svou nadzemní, tak také kořenovou hmotu. Rostliny vytváří stébla s bohatším olistěním, což zastiňuje půdu. I to vede k potlačování růstu plevele. Stává se, že při dobře provedené rotaci ovsa není nutné ošetření herbicidy. Díky této vlastnosti je jeho pěstování zvláště ceněno v ekologické produkci.
Sklizeň ovsa
Oves dozrává nerovnoměrně. Sklizeň neprovádíme až v okamžiku, kdy jsou zrna tvrdá, protože by to snížilo náš celkový výnos. Zrna by měla být ještě měkká. Nehet by se do nich měl snadno zarýt. Sklízíme odřezáním hlav ovsa od stonků – čím výše je odřežeme, tím lépe, protože při mlácení zrn budeme mít méně slámy. Sklizený oves necháme vytvrdit. Může to trvat několik dní i týdnů – v závislosti na počasí. K vytvrzování jsou vhodné suché a teplé podmínky.
Nyní přijde čas na mlácení zrna: roztáhněte plachtu, nasypte oves a přikryjte druhou plachtou. Vhodným nástrojem (například plastovou basebalovou pálkou) mlaťte zrna. Bude zapotřebí oddělit zrno od plev – to můžete udělat jemným foukáním, kdy pleva, protože jsou lehčí, odletí a zrna zůstanou. Oves pak skladujeme ve vzduchotěsné nádobě na chladném a tmavém místě po dobu asi 3 měsíce.
Použití ovsa
Oves se pěstuje pro slámu, ale zejména pro své zrno. To obsahuje velké množství vlákniny, ale také bílkoviny, minerály, vitamíny a esenciální aminokyseliny. Velice často se setkáváme také s ovesnými produkty, zejména s těmi, ve kterých jsou použity ovesné vločky. Zrna se ale používají nejen k lidské spotřebě, ale také jako krmivo pro zvířata. V lidovém léčitelství se oves používá ke zmírnění takových onemocnění, které souvisí s abnormální funkcí ledvin, kožními problémy nebo problémy s trávením. Oves se používá tak v kosmetickém průmyslu, protože má regenerační a hydratační vlastnosti. Oves používají lidé, kteří mají problémy s aknózní a citlivou pokožkou.
